Plánované datum návratu dětí do škol je 3. března, málokdo tomu ale věří. Spíše než s dětmi naplněnou školou učitelé počítají s dalšími týdny strávenými před monitory. O zmírňování restriktivních opatření nemůže být řeč, naopak se nacházíme situaci, ve které je Česká republika jednou z nejhůře zasažených zemí na světě, a vláda svobodu lidí omezuje každým dnem více.
K březnu 2021 to bude rok, co je resort školství vystaven pandemii, díky které výuka probíhá pouze distančně. Letos dojde i ke změnám při konání maturitní zkoušky, oproti loňsku maturanti nebudou psát slohovou práci z češtiny. Zatímco poslední ročníky středních škol se připravují na svou zkoušku dospělosti, žáci devátých tříd základních škol podávají přihlášky na střední školy, které by v budoucnu chtěli navštěvovat. Budoucím středoškolákům pandemie do závěru jejich základního vzdělání zasáhla citelně. Přípravy na přijímací zkoušky probíhají distančně, přičemž ve všem chaosu jsou jediným pevným bodem právě učitelé sedící za monitory.
Přijímací zkoušky u Ústavního soudu
Přijímací zkoušky na střední školy jsou jeden z procesů, který výrazně poznamenala pandemie. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto ve svém opatření obecné povahy rozhodlo o možnosti nekonat jednotné přijímací zkoušky. Toto právo se vztahuje na ředitele škol, které umožňují studium čtyřletých oborů zakončených maturitních zkouškou. Spadají sem mj. čtyřletá gymnázia a obchodní akademie. Pokud ředitel rozhodne, že se jednotná přijímací zkouška nekoná, musí se konat školní zkouška. Ředitelé osmiletých gymnázií tuto možnost nemají a jednotná přijímací zkouška tak zůstává povinnou součástí přijímacího řízení. Jestliže je součástí přijímacího řízení i školní přijímací zkouška, je ředitel povinen ji konat ve stejný den jako jednotnou přijímací zkoušku.
Pokud se konají obě zkoušky, je dle školského zákona váha jednotné přijímací zkoušky 60 %, letos mají ředitelé škol pravomoc stanovit váhu této zkoušky dle vlastního uvážení. V případě, že se vedení školy rozhodne zrušit jednotnou část přijímacího řízení, má povinnost o tom informovat do 8. března 2021.
Jednotné zkoušky z češtiny a matematiky organizuje CERMAT, který stojí i za státními maturitami. Letošní změna může pro mnohé žáky devátých tříd znamenat ulehčení oproti minulému roku. Vloni totiž místo klasických dvou pokusů na složení jednotných zkoušek měli zájemci o středoškolské vzdělání o jeden pokus méně. Přijímací zkoušky minulý rok proběhly s výrazným zpožděním až v polovině června, navíc byly pro studium na všech typech středních škol povinné. Letos budou žáci jednotné testy psát mezi 12. a 15. dubnem. Nezměněná zůstává možnost podat dvě přihlášky.
Loňské přijímací zkoušky strhly vlnu kritiky kvůli absenci jednoho ze dvou pokusů. Podle ředitelů středních škol nedošlo ale k žádnému poškození naprosté většiny uchazečů, dle jejich statistik druhé kolo zkoušek pomůže jen málokomu. Na druhý pokus u přijímacích zkoušek je nazíráno spíš jako na psychickou berličku, i přesto je třeba doplnit, že pro žáky devátých ročníků může být zkouška mimořádně stresující i proto, že se koná v cizím prostředí.
Frustrace některých rodičů v minulém roce došla tak daleko, že podali ústavní stížnost. Vendula Záhumenská využila své ústavní právo a ke ústavní stížnosti připojila návrh na zrušení zákona č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020. Stěžovatelka zejména usilovala o zrušení § 6, který stanovuje, že se žák účastní jednotné přijímací zkoušky jen jednou a § 18, který proti výsledku zkoušky nepřipouští odvolání. Argumentaci stěžovatelka vystavěla na domněnce, že napadená ustanovení porušují ústavně zaručené právo její dcery na středoškolské vzdělání. Ústavní soud ale shledal stížnost nepřípustnou kvůli nevyčerpání všech procesních prostředků ochrany.
Druhou přihlášku si dejte na jistotu
S přijímacími zkouškami se potýkají i třídní učitelé devátých ročníků, proto školy zaměstnávají výchovné poradce, kteří jsou v procesu přijímacích zkoušek nápomocni jak dětem a jejich rodičům, tak třídním učitelům. Hana Fuchsová, výchovná poradkyně na Základní škole Karla Čapka v Praze, vzala situaci do svých rukou. „Přes třídní učitele jsem rodičům napsala velmi podrobný návod, jak přihlášku vyplnit. Poskytla jsem rodičům svůj e-mail a telefonní číslo, abychom veškeré nesrovnalosti mohli dořešit,“ vysvětluje. Z hlediska podávání přihlášek ke středoškolskému studiu hodnotí výchovná poradkyně distanční režim jako přirovnatelný k režimu prezenčnímu. „Jako každý rok se najdou rodiče, co odevzdávají přihlášku na poslední chvíli. Odpadl naopak problém toho, že dítě zapomene ve škole vyplněnou přihlášku odevzdat, rodiče mi letos totiž nosí přihlášky na vrátnici,“ dodává.
Ve své dvanáctileté praxi výchovného poradce nezažila Hana Fuchsová situaci, kdy by se nepodařilo najít školu pro zájemce o středoškolské studium. „I minulý rok, kdy neměli žáci možnost druhého pokusu, se nám podařilo umístit každého žáka. Školy, které nenaplní svou kapacitu v prvním kole přijímacího řízení, vyhlašují druhé kolo,“ ujišťuje výchovná poradkyně, „každý má možnost podat dvě přihlášky a ze zkušenosti radím rodičům dát tu druhou na jistotu.“
„Pro rodiče, kteří mají problém vyplnit přihlášku, mám pochopení. Já třeba neumím zase vyplnit daňové přiznání. Pro účetního je ale daňové přiznání rutina, stejně tak přijímací zkoušky a s nimi spojené přihlášky jsou běžná praxe pro mě,“ uzavírá Hana Fuchsová.
Nepřehltit rodiče
Příprava na přijímací zkoušky zůstává v kompetenci třídních učitelů, kteří pro výuku využívají platformy Google Meet, Zoom a také Microsoft Teams. Lukáš Taller, třídní učitel devátého ročníku Základní školy Karla Čapka v Praze, vidí na distančním režimu mnohá pozitiva. „Odpadnou problémy zapomenutých sešitů a také to, že se v zadních lavicích pořád někdo pošťuchuje,“ říká třídní učitel, který kromě učení zvládá i roli psychoterapeuta. „Děti mají moje telefonní číslo a pokud mají problém, mohou mi volat,“ dodává.
Z hlediska výuky hodnotí Lukáš Taller jako komplikované probrat látku do hloubky. „V rámci online rozvrhu máme přesně daný den a čas, kdy se s třídou věnuji procvičování českého jazyka k přijímacím zkouškám. Náš systém spočívá v tom, že rozebíráme testy od Cermatu otázku po otázce. Využíváme i učebnice, které napodobují styl testů Cermatu,“ popisuje.
„Jako historik, který je zvyklý pracovat s relevantní literaturou, učím děti i citačním normám. Pokud děti něco vytvoří, chci pokaždé znát zdroje,“ naráží Lukáš Taller na oblast, která často budoucím středoškolákům působí potíže. Distanční výuku jako boom technologie ve školství nehodnotí. „Materiály a technologii nad rámec výuky si mohu do svých hodin zabudovat v prezenční výuce stejně dobře jako ve výuce distanční. Do budoucna hodlám ve využívání technologií pokračovat, třeba při zadávání úkolů,“ uvádí učitel.
Komunikace s rodiči probíhá v zásadě bez problému. „Ze začátku bylo nutné stanovit pevný komunikační kanál. Nechtěli jsme přehltit rodiče a žáky tisícem programů a aplikací,“ vysvětluje Lukáš Taller, „nejčastěji používám Bakaláře (platforma sloužící pro komunikaci rodičů se školou, pozn. red.), výborně funguje e-mail a se žáky si píšeme v hromadném chatu na whatsappu, to je opravdu bleskovka.“
Třídní učitel při podávání přihlášek na střední školy zájemcům pomáhá s výběrem školy, za správně vyplněný přihláškový formulář ručí výchovná poradkyně. Lukáš Taller svůj přínos spatřuje hlavně ve vykládání a procvičování látky. „Často se zlepšili právě ti žáci, kteří podléhali pod tlakem kolektivu stresu. Teď mají klid a mohou se soustředit, zhoršení naopak vidím u některých jedničkářů. Je to hodně subjektivní,“ myslí si učitel.
„Návrat do škol 3. března je naprosto nereálný, vidím to tak přinejlepším po velikonočních prázdninách,“ říká Lukáš Taller o avizovaném datu návratu dětí do škol. Problém vidí v osobě premiéra a personálním složení vlády. Naproti tomu oceňuje pomoc ředitelky školy, která pomohla se zajištěním notebooků. „Velmi nám také pomohl Úřad městské části Prahy 10, který pro sociálně slabší děti zajistil internet, což jako pedagog hodnotím kladně,“ uzavírá.
Jan Fuchs
