Fakultní nemocnice Olomouc a Světová spánková společnost (WSS) v rámci Světového dne spánku, který letos připadá na pátek 19. března, pořádali v jeho předvečer tradiční seminář s cílem ukázat benefity kvalitního a zdravého spánku. Zároveň se snažili upozornit na vážnost spánkových problémů. „Problémy se spánkem ohrožují zdraví nebo negativně ovlivňují kvalitu života až 45 % světové populace. Spánkové poruchy tak dosahují parametrů světové epidemie,“ říká MUDr. Milan Sova, Ph.D., primář Fakultní nemocnice Olomouc. Na problémy se spánkem se podle něj často zapomíná a jen výjimečně jim je přikládána dostatečná vážnost.
Seminářem, jehož heslem bylo „Pravidelný spánek – zdravá budoucnost“ a který letos proběhl online, se Světová spánková společnost (WSS) pokoušela zlepšit veřejné povědomí o poruchách spánku. Soustředila se také na prevenci těchto poruch a též usiluje o snížení dopadů problémů se spánkem na společnost.
Připomínka Světového dne spánku byla letos o to aktuálnější, protože nespavost může být jedním z příznaků postCOVID syndromu, tedy pozůstatkem po prodělání onemocnění COVID-19. I z tohoto důvodu byla převážná část přednášky věnována právě nespavosti. Řešily se její příčiny, a to konkrétně vnitřní, jako jsou psychické či neurologické choroby, stres či bolest a vnější, například nevhodný životní styl, nedostatek fyzické aktivity, hluk, horko nebo světlo při usínání. Nebyly opomenuty ani následky jako jsou poruchy či předpoklady pro rozvoj závislostí.
Konec přednáškového úseku byl zaměřený na nespavost a zabýval se její léčbou. Pro tu je podle odborníků klíčové najít takového lékaře, který ji ani nebagatelizuje, ale ani hned bez většího zkoumání například „nepředepíše léčbu hypnotiky.“
Zmíněno bylo v neposlední řadě i desatero spánkové hygieny, do níž patří obecné zásady jako naposledy jíst 3 až 4 hodiny před spaním nebo 4 až 6 hodin před ulehnutím do postele nepít kávu, zelený čas, kolové nápoje, alkohol či nekouřit cigarety. Odborníci také doporučují v posteli přes den neodpočívat ani ji nevyužívat za účelem četby, ale pouze ke spánku. Ideální doba spánku by pak podle odborníků neměla být menší než 7 hodin denně, ale zároveň ani delší než 8 hodin. Pravidelně ideální dobu spánku dodržuje však podle dat prezentovaných na semináři jen 46 % populace.
Jan Ptáček
