Národní galerie Praha připravila spolu s Hamburger Kunsthalle a Musée d’Art Moderne de Paris výstavu s názvem Toyen: Snící rebelka. Obsáhlá sbírka zachycuje všechna tvůrčí období života české malířky. Kvůli epidemickým omezením čekala expozice na první návštěvníky téměř měsíc.
Ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně je od pondělí 3. května možné navštívit rozsáhlou retrospektivu děl malířky Toyen. K vidění jsou nejen její slavné obrazy, ale také koláže, kresby a ilustrace. Díla jsou řazena chronologicky a rozdělena do důležitých úseků autorčiny tvorby. Ukazuje se tak proměna stylu i posuny ve zpracovávaných tématech.
Výstava je složena z děl ze soukromých sbírek a z českých i evropských muzeí. Pro návštěvníky Národní galerie byla připravena již 9. dubna, zahájení ale nedovolila epidemická situace. Pro vstup je ale potřeba nejdříve vytvořit rezervaci na konkrétní den a čas. V Praze díla zůstanou do 15. srpna, pak se přesunou do Hamburku a následně do Paříže.
O výstavu byl hned první den velký zájem. Několik metrů dlouhá fronta se u Valdštejnské jízdárny vytvořila ještě před otevřením. Kvůli stále platným hygienickým opatřením je množství návštěvníků omezeno na 53 a otevírací doba rozdělena do několika hodinu a půl dlouhých bloků.
V cizině neznámá
Poslední velká výstava děl Toyen se uskutečnila v Saint-Étienne v roce 2002. Přestože prožila ve Francii téměř polovinu života, v Paříži, kde působila a je také pohřbena, dosud žádná její retrospektiva nebyla představena. V sousedním Německu je umělkyně stále téměř neznámá. Také proto vznikla výstava ve spolupráci s galeriemi z Německa a Francie, aby o významné postavě výtvarného umění 20. století rozšířila také západoevropské povědomí.
Generální ředitelka Národní galerie Alicja Knast vyjádřila dík všem zapůjčitelům obrazů a institucím, které se na realizaci výstavy podílely. „Bez hlubokého porozumění významu tohoto projektu, jenž Toyen představuje z nového úhlu pohledu, by společný záměr zůstal jen na papíře,“ řekla.
Od prvního květnového pondělí se mohly otevřít kromě muzeí a galerií také zámky a hrady v sedmi krajích: Karlovarském, Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Středočeském a v Praze. Podmínkou pro to byl týdenní nárůst nově nakažených menší než 100 na 100 tisíc obyvatel. V ostatních částech republiky mohou lidé nadále navštěvovat jen venkovní prostory kulturních institucí, kapacita je přitom stále omezena na 20 %.
Alžběta Petrášová, Praha
