„Paradoxně mám pocit, že kdo může nejvíce pomoci proti nedemokratickým krokům v Polsku a Maďarsku je Vladimir Putin“. Jan Jařab, odborník OSN, to řekl na čtvrtečním semináři o úrovni lidských práv v Evropě a Latinské Americe. Podle něj se kvůli invazi Ruska na Ukrajinu „v posledních dvou týdnech vůle těchto států být součástí evropské rodiny projevuje velmi jasně“. Jařab, který pracuje jako vedoucí regionální kanceláře Úřadu Vysoké komisařky OSN pro lidská práva v Jižní Americe, se také rozhovořil o drogových kartelech v Mexiku i policejním násilí v Brazílii, proti kterému je ale těžké bojovat kvůli populistickým politikům a vojenským soudům, které policisty vždy osvobodí.
Reakce latinskoamerických států na válku na Ukrajině je podle něj dvojitá. Při hlasování ve Valném shromáždění se sice žádný z těchto států k Rusku nepřidal, nikdo z nich se však ani nepřipojil k sankcím a Mexiko sdělilo „že to není válka, která by se ho týkala“. Brazilská média zase šíří dvě verze příběhu o ostřelování humanitárních koridorů. Říkají, že je možné, že koridory Ukrajina ostřeluje sama, což je podle experta lež. Brazilský prezident Bolsonaro se také i přes odpor poradců s ruským prezidentem Putinem setkal těsně před začátkem invaze a „notovali si spolu“, řekl Jařab. Války se pokusily využít těžební a zemědělské lobby, které navrhují ve zrychleném řízení přijmout zákon, kterým by indiánským kmenům na území Brazílie mohly zabrat poslední zbytky území a „dokončit tak probíhající genocidu“, dodal Jařab.
Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Jařab také promluvil o boji proti drogovým kartelům v Mexiku. „Mexické armádě byla dána volná ruka, a tak střílí, koho se jí zlíbí“ řekl o situaci, která se podle něj zhoršila kvůli původnímu přesvědčení lidí, že armáda je na rozdíl od policie nezkorumpovatelná. Obě státní složky prý přijímají úplatky od kartelů, a tak si vybírají, na který z nich se zaměří. Stávají se tak i případy, při kterých armáda zastřelí všechny muže s tetováním ve vesnici, protože jsou prý známkou zločinu. Až poté vyjde najevo, že jim bylo za tento akt zaplaceno.
Přednášku pořádanou Ústavem mezinárodních vztahů moderoval Jan Lhotský, vedoucí Centra pro lidská práva a demokracii. Humans Rights Watch při Organizaci spojených národů dohlíží na dodržování lidských práv ve světě již od roku 1978. OSN se však nevyhýbají ani kontroverze. V úterý měla svým zaměstnancům zakázat nazývat konflikt na Ukrajině válkou nebo invazí ve snaze neurazit Rusko, jeden z největších členských států. Dle listu Irish Times to vyplývá to z interní e-mailové komunikace. OSN však tvrdí, že zpráva byla dílem jen jedné regionální pobočky organizace.
Filip Vokoun
foto: Edgar Winkler
