Naše mateřština podléhá vlivu cizích jazyků odjakživa. Aktuálně čelí vlně anglicismů, která slaví úspěch především u generace náctiletých. Hrozí, že čeština zanikne? Proč starší nerozumí mladým? Bylo tomu tak vždycky? „Důležitá je snaha domluvit se,“ říká Tereza Klabíková Rábová, lingvistka a vyučující současné češtiny na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Existuje jazyková bariéra mezi generacemi?
Částečně ano, ale stále si rozumíme díky tomu, co jazykověda označuje jako pružnou stabilitu. Tedy že jádro vyjádření pořád sdílíme. Neporozumění se týká jen okrajových částí. V našem případě typicky angličtiny v mluvě mládeže. Pokud tam bariéra existuje, viníkem podle mě není jazyk, ale naše neochota se domluvit. Pokud obě strany chtějí, není problém si vše vysvětlit a porozumět si.
V knize Komunikace se seniory popisuje Andrea Pokorná denotaci, tedy že se posouvá význam slov. Typově pes znamená pořád zvíře, ale myš dnes vnímáme primárně jako přístroj u počítače. Souvisí i tohle s překážkami v komunikaci?
Zdráhala bych se generalizovat. U starších lidí se určitě nejedná o pravidlo. Hodně záleží na kontextu. Samozřejmě víme, co je myš, ale ke zmatení může dojít i u mladších. Že pro starší mluvčí má něco typicky svůj význam, který se posunul, patří k vývoji.
Podílí se na změnách i sociální sítě?
Bezpochyby! Tam to takzvaně trenduje. Sociální sítě fungují jako líheň výrazů a nejen ony, ale i hudební, filmové i herní subkultury. Kromě toho na nich najdeme i vzdělanostní zdroje. Je pozoruhodné, jaké ohlasy čeština sklízí na sociálních médiích, kde se nachází nejrůznější jazykové profily. Ať už se zabývají výukovým obsahem nebo slovními hříčkami.
Existují obdobné případy komunikačních rozdílů i z minulosti, nebo to souvisí s pádem komunismu a „větším přístupem“ k celému světu?
Starší generace si vždycky stěžovala na mladé a jejich vyjadřování. Když se podíváme na antické zápisy, i dnes se z nich dá citovat, co mají mladí za móresy. Současnost nabízí nejrůznější zdroje informací na jedno kliknutí, přičemž nemusíme chodit do knihoven jako dříve. To ale neznamená, že předtím tu bylo vzduchoprázdno.
Myslíte si, že by v budoucnu mohla být snaha o očištění češtiny od anglicismů, stejně tak jako tomu bylo v době národního obrození s němčinou?
Není tu společenské podhoubí, aby se něco takového podnikalo. Současná jazykověda spíš sleduje, co se děje, a pokud úzus převáží, tak se zkodifikuje a stane se normou. Necítím po tom poptávku. Neumím si představit, že místo boxu říkáme rohovaná nebo místo curlingu metaná.
Působíte na katedře marketingu. Nezdá se vám, že se ve veřejném prostoru až zbytečně používají anglicismy? Dokážu si představit, že senior neznalý angličtiny se v záplavě sales, zero cukru nebo light nápojů lehce ztratí a přijde si jako cizinec ve vlastní zemi.
Za to může víc věcí. Jednou z nich je efekt takzvané snobizace, tedy že když slovo napíšeme anglicky, zní lépe. Například při rozhodování, zda řekneme, že je dané jídlo delikatesa nebo lahůdka. Jde o totéž, ale každé má jinou konotaci. Společnosti od toho z různých prodejních i ideových důvodů neodstoupí. Častokrát studenti říkají, že některé kombinace typicky českých výrazů s anglickou morfologií působí až absurdně a směšně. Může docházet k tomu, že se lidé cítí ztracení, ale nemáme jazykový zákon, který by anglicismy reguloval. Pokud si všímáte, tak jsou v trendu i kontratendence. Vznikají podniky, pro které je signature, že se snaží být důsledně české a hrají si s češtinou. Například Kavárna co hledá jméno. Není to žádné organizované hnutí, ale přirozeně na trhu dochází k samoregulaci a většímu jazykovému cítění.
Boomer, banger, slay, based anebo flop. Víte, co tato slova znamenají?
Tuším, ale jenom proto, že mě významy učí studenti, když mě pouští do svého světa. Třeba boomer znám, protože to jsem. Řekla bych, že lidi nad 25 už tomu nerozumí.
Troufnete si odhadnout, které z těchto výrazů se v českém slovníku natrvalo usadí?
Čeština je živý systém, který se neustále obměňuje. Zrovna o slovech, která jste zmiňoval, si myslím, že tu s námi dlouho nezůstanou a nahradí je jiné módní výrazy, k čemuž docházelo vždycky.
Jak z pozice vyučující češtiny vnímáte vyjadřování mladých?
Těší mě, že nemůžu konstatovat žádný jazykový úpadek. Možná může upadat naše schopnost, jak s jazykem nakládáme, ale vidím u nich zájem, zvídavost a přemýšlení o věcech. Nemůžu potvrdit stereotypizující názor, že jsme všichni na sociálních médiích, a proto píšeme krátce, často s chybami nebo že neumíme vyjádřit názor. Pořád tam cítím ochotu pochopit věci a překvapuje mě, jak konzervativní v některých věcech mladí jsou. Například ohledně diskuzí o nebinárním vyjádření. Potvrdit horší nakládání s jazykem nemůžu a ani nechci. Jsem z toho nadšená!
| Slovníček pojmů: Banger – dobrá písnička, často v oblasti rapové hudby; dříve se používal výraz šlágr Based – užívá se, pokud chcete říct, že souhlasíte s něčím názorem Boomer – je člověk typický především přehnanou kritičností ke všemu novému, těžko se srovnává se současným děním, nastupující generací, moderními technologiemi apod. Flop – novinka, která se neujala; propadák Slay – výraz, pokud někdo dělá práci opravdu výjimečně a jde mu takzvaně od ruky |
Lukáš Vaněček
