„Egyptská policie aktivně zatýká gay, bi a trans lidi prostřednictvím digitálních platforem. Prosíme, dávejte si pozor, online i offline,“ stojí ve varování, které od konce března nově v Egyptě dostávají všichni uživatelé online seznamky Grindr. Aplikace, která cílí na LGBTQ+ lidi a zprostředkovává jim prostor k seznámení, se stala jedním ze způsobů, jak egyptské autority mohou zasahovat proti této menšině. V zemi však neexistuje zákon, který by je k tomu opravňoval.
Dvacet mužů stojí v hloučku a kope do člověka, který si bezmocně kryje hlavu, na chodníku jedné z rušných ulic egyptské Káhiry. Muž, který leží na zemi, z kruhu proklouzne k silnici, mává na jedoucí taxík, ten ale okolo něj pouze projede, a násilí pokračuje dál. Kolem proudí lidé, ale nikdo nezasáhne.
Skupina tehdy muže surově zbila, jen protože podle nich „vypadal jako gay“. Video, které zachycuje tuto scénu, nahrál na Facebook Farah Hamouda, který šel zrovna kolem, už před osmi lety v roce 2015. Záběry obletěly internet, a zatímco jejich autor upozorňoval na porušování základních lidských práv, velká část komentářů se zachyceným činem souhlasila. „Podle mě je ten chlap gay a zasloužil si to,“ stálo v jednom z mnoha.
Právě na tento případ vzpomíná Karim Zaha, lidskoprávní aktivista, který pochází z Egypta, ale již deset let žije v Česku. „Dnes už je v Egyptě běžné, že někoho zatknou na ulici, jen protože jim přijde, že by mohl být gay,“ tvrdí.
„V egyptské společnosti je zakořeněno to, že homosexualita je haram. Že je to něco zlého, co ve světě být nemá a mělo by být zakázáno,“ vysvětluje Zaha, podle kterého toto nastavení podněcuje i samotný režim prezidenta el-Sisiho. Egypťané, kteří se identifikují jako LGBTQ+, jsou tak v současnosti velmi často oběťmi násilí a neoprávněného stíhání ze strany státních složek.
40 zatčených za jeden víkend
„V minulosti policie postupovala tak, že hledala místa, kde se pořádaly různé queer akce, na kterých pak státní složky účastníky zatýkaly,“ popisuje způsoby, jakým el-Sisiho režim zasahuje vůči LGBTQ+ lidem, spolupracovnice Člověka v tísni, která si přeje zachovat svou identitu v anonymitě.
To, že státní složky působí i v online prostoru, však není nic nového. „Pod falešnou identitou se snaží lidi vylákat na schůzky, kde je následně zatknou. Při výslechu se je snaží přesvědčit, aby se ‚přiznali‘, že jsou gay nebo lesba,“ pokračuje. Děje se také to, že policie následně zabaví těmto lidem mobil, a vzápětí využívá jejich profil na seznamce k vylákání dalších LGBTQ+ osob.
K vydání varování Grindr motivovalo zjištění, že během jediného víkendu policisté zatknuli 35 až 40 lidí čistě na základě jejich orientace a využívali k tomu falešné profily právě třeba na této aplikaci. „Profily na seznamkách jsou velká past. Policie se často snaží zatčené přimět k tomu, aby byli jejich informátory a donášeli na ostatní,“ upozorňuje Zaha.
Právě Zahova kamarádka Mandisa, která se identifikuje jako transgender, si tímto procesem prošla. „Zatkli ji a umístili do vězení, mezi ty nejhorší zločince. Jen kvůli tomu, kým je. Strávila tam několik týdnů,“ vypráví.
Mandisu podle jeho slov také policisté při výslechu bili a kopali. Nelidské zacházení se zatčenými LGBTQ+ lidmi v Egyptě však není nic neobvyklého. „Ve vězení často dochází k mučení, svléknou je a nahé je pak mlátí nebo o ně típají cigarety. Využívají se také elektrošoky, které jim pouštějí do genitálií nebo jazyka a výjimkou není ani znásilňování,“ popisuje.
Nefunkční legislativa
Takové zacházení je zcela v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv OSN, do které Egypt patří. Nejenže porušuje mezinárodní dohody, kterých je součástí, země nerespektuje ani vlastní ústavu. Ta stanovuje právo na důstojnost, rovnost a vymezuje se proti diskriminaci. „Ústavy na Blízkém východě jsou de facto jen cár papíru,“ soudí spolupracovnice Člověka v tísni.
„Egyptská legislativa všeobecně ohýbá zákony tak, jak se to režimu hodí,“ dodává. V zemi totiž neexistuje žádný zákon, který by otevřeně zakazoval homosexualitu a umožňoval zatýkání LGBTQ+ lidí. K tomu egyptské složky zneužívají zákon o cizoložství a zhýralosti, případně zákon proti šíření pornografického obsahu nebo narušování veřejné morálky.
Situaci v zemi se věnuje řada humanitárních a neziskových organizací po celém světě, včetně České republiky. Člověk v tísni se nedávno ve spolupráci s dalšími skupinami zasadil o propuštění politicky vězněného právníka Amr Imáma a ocenil lidskoprávní aktivistku Mahienour el-Massry. Lidskoprávní aktivity v Egyptě se snaží podpořit i organizace, ve které působí Karim Zaha, například zprostředkováváním legální pomoci neoprávněně zatčeným.
Mohou ale skutečně situaci LGBTQ+ lidí v zemi nějak výrazně ovlivnit? V tomto ohledu je Zaha skeptický. „Lepší budoucnost nevidím, v celém regionu je to zakořeněné,“ míní. „Nejlepší věc, kterou queer lidé mohou v Egyptě udělat, je zažádat si o azyl někde jinde a opustit zemi,“ dodává. Podle něj se v dohledné době nic nezmění.
Miroslav Harant