Tuny vyrobeného oblečení, špatně placená práce dělníků a problémy se životním prostředím – to všechno s sebou nese výroba oblečení. Módní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety. Hledat cesty, jak ho změnit, je složité. Nadějí se mohou stát second handy, i ty mají ale své limity.
Jedním z hlavních problémů spojených s oděvním průmyslem je obrovské množství nově vyrobeného oblečení. Módní řetězce nabízejí zákazníkům neustále nové kolekce, rychle se měnící trendy lidi motivují k častým nákupům. Nové triko sebou nese ale mnoho environmentálních i etických problémů.
Stále více lidí hledá alternativu k nákupu oblečení v klasických obchodech. Částečným řešením mohou být second handy. V minulosti vyrobené kousky se nedostanou na skládku a namísto toho potěší někoho jiného.
Second handy už nejsou jenom staré „hrabárny“. Mimo kamenné prodejny lidé navštěvují stále více také internetové tržiště jako je Facebook Marketplace, Bazoš.cz či Aukro.cz. Do secondhandového trhu začínají dokonce vstupovat i samotné módní řetězce. Vlastní aplikaci na prodej již nošeného oblečení má například Zara, H&M nebo Levi‘s.
Polovina Čechů míří do „sekáčů“
Celosvětový trh s oblečením z druhé ruky měl podle každoročního reportu americké společnosti thredUP loni hodnotu 182 miliard dolarů, tedy 3,9 bilionu korun. Už příští rok by mohl tvořit dokonce desetinu celého módního trhu.
Second handy jsou populární i v tuzemsku. V České republice nakupuje oblečení z druhé ruky polovina lidí, vyplývá to z loňského průzkumu agentury STEM pro Klub svobodných matek. Motivací zůstává hlavně cena. Jiné je to ale u nejmladší generace.
Přes 70 procent mladých ve věku 18 až 29 let považuje nákup v second handech za šetrnější k životnímu prostředí. Podle nich je pak lepší si za oblečení připlatit s vědomím, že lidé, kteří ho vyrobili, za to dostali odpovídající plat.
Vinted ušetřil emise za tisíce letů
Určit opravdový dopad nákupu v second handech namísto v klasických obchodech je těžké. Výzkum společnosti Vinted a startupu Vaayu přináší v tomto ohledu příznivé zprávy. Jejich společný výzkum ukazuje, že nákup již nošeného kousku ušetří planetě ekvivalent 1,8 kilogramu oxidu uhličitého.
Autoři výzkumu vycházeli z půl miliardy obchodů na platformě Vinted. Za rok 2021 měly prodeje a nákupy secondhandového zboží v jejich internetovém tržišti ušetřit emise oxidu uhličitého odpovídající více než 275 tisícům letů z Londýna do Los Angeles.
Secondhandový trh bude podle Magdaleny Szlaz, PR a marketing specialistky společnosti Vinted, v následujících letech stále více růst. Zároveň podle ní představuje trh s oblečením z druhé ruky šetrnější alternativu k rychlé módě.
„Lidé jsou motivováni k nákupu second handu mnoha faktory – finančními i environmentálními, ale jsou zde i tací, kteří si nedokáží představit vyhazování nepotřebných věcí, které mohou být úspěšně použity jinými lidmi, a chtějí jim nabídnout druhý život,“ dodává k výzkumu Szlaz.
Lepší je nenakupovat vůbec
I secondhandový trh má své problémy. Stojí stejně jako řetězce s rychlou módou na oblečení ze „špinavého“ textilního průmyslu.
„Nakupování je až na vrcholu buyerarchy neboli nákupní pyramidy, která stojí na používání věcí, které už jsou vyrobené. Je hodně různých kroků, které mohou lidé udělat před tím, než půjdou do obchodu. Stačí nosit především to, co už máme doma ve skříni,“ upozorňuje spoluzakladatelka magazínu Slow Femme o pomalé módě Veronika Ohrádková.
Ekologický přínos se částečně ztrácí ve chvíli, kdy lidé nakupují v second handech bezhlavě velké množství oblečení. Lepší je tak nejprve zkusit staré kousky opravit. Novinky do šatní skříně může člověk získat i výměnou. V úvahu přichází také výpůjčka oblečení, udržitelných půjčoven je ale v Česku zatím velmi málo.
Naděje je kvalitní oblečení
Zda obchody s oblečením z druhé ruky opravdu změní způsob, jakým přemýšlíme nad oblékáním, není jasné. „Second handy budou hrát ve změně módního průmyslu významnou roli,“ myslí si David Homola z pražského second handu 1981.
Trh s oblečením z druhé ruky je závislý na výrobě nového oblečení. Nejvíce změnit se musí podle Homoly právě tady. Nekvalitní kousky se již nedají prodat a musí putovat na skládku. „Zásoby starého a kvalitního oblečení brzy dojdou, a to nové se často prodat znova nedá,“ dodává.
„Největší nadějí pro celý módní průmysl by bylo, kdyby největší módní značky začaly vyrábět oblečení kvalitněji, a hlavně šetrnější cestou. Díky tomu by se i toto oblečení dostalo do oběhu podruhé nebo dokonce potřetí,“ zakončuje Homola.
Karolína Chlumecká
