Odpoledne 28. února zasedl kulatý stůl zástupců asociací chovatelů skotu a amerického „experta na ovzduší“ Franka Mitloehnera. Akce, kterou uspořádala Agrární komora ČR, se zabývala především emisními dopady chovů krav.
Opatrná doporučení, jež tvořila podstatu výkladu, by se dala popsat jako pomalé, demonstrativní kroky směrem k udržitelnější, avšak především o nic méně výdělečné činnosti chovatelů. Mitloehner přinesl regulační zkušenosti z kalifornského prostředí, z nichž vyvozoval rady pro evropské chovy.
Podstatou je podle něj pozitivní motivace, „cukr, spíš než bič“. Kalifornský metanový zákon (přijat 2016) k udržitelnosti, který byl přijat v roce 2016, farmáře přesvědčuje primárně pozitivně, tedy grantovými programy. Majitelé ekologičtějších chovů navíc obdrží od státu takzvané „uhlíkové kredity“, které často prodávají podnikům z více znečišťujících odvětví – každý kredit umožňuje kupci vyprodukovat určité množství emisí nad běžný zákonný rámec. Podstatou takového modelu je, že transformaci k udržitelnosti financují z velké části také další firmy. Uhlíkové kredity jsou však poslední dobou médii kritizovány jako forma greenwashingu, mimo jiné proto, že v obchodu s kredity jsou často aktivní ti největší znečišťovatelé, kteří svou vlastní podnikatelskou činnost nijak ekologicky neregulují.
Předsedající obecně vyjádřili optimismus, mluvili o rostoucí produktivitě českých chovů a jejich klesajících stavech. Od vzniku ČR se počty skotu snížily na polovinu, zatímco domácí produkce kravského mléka a masa se zdvojnásobila. Přítomní zástupci reprezentovali Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Český svaz chovatelů masného skotu a Svaz chovatelů českého strakatého skotu.
Mitloehner, profesor na kalifornské UC Davis, je mezi zemědělci populární i v domovských Spojených státech. Podle některých médií se akademik dokonce nachází ve střetu zájmů, protože jeho institut je financován velkými zemědělskými firmami.
Kontroverzi vzbudil rovněž svými postoji k problematice stravovacích změn – expert na ovzduší je zastáncem toho, že omezování konzumace živočišných produktů nemá přílišný smysl, protože jeho dopady jsou velmi limitované. V reakci na otázku položenou při středeční debatě se odkázal na zprávu FAO (Food and Agriculture Organization) z prosince 2023. Ta změny stravování uvádí mezi dalšími proměnnými (technologický pokrok, šlechtění atd.) jako druhý nejméně účinný způsob, jak redukovat emise živočišné výroby. (FAO) S jeho postoji přesto nesouhlasí řada dalších akademiků, podle kterých jsou dietární změny nutné pro udržitelnost zemědělské výroby ve světě s rostoucí populací.
Michal Miesler
