Česko si dnes připomíná 174 let od narození prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. K pietnímu aktu u pomníku národního státníka na pražském Hradčanském náměstí dorazili zástupci obou komor parlamentu i řada občanů.
U sochy před Pražským hradem položil květiny předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) a senátorka a místopředsedkyně evropského výboru Adéla Šípová (Piráti). Poslaneckou sněmovnu zastoupila místopředsedkyně Věra Kovářová (STAN).
S politiky přišly na odkaz prezidenta Osvoboditele zavzpomínat i desítky lidí včetně dětí ze středočeské základní školy, které do Prahy kvůli pietě vyrazily již v brzkých ranních hodinách. Žáci přiznali, že si do dnešního dne nepamatovali politikovo celé jméno. Že byl ale první hlavou československého státu a hrdinou, věděli jistě.
“Do teď jsem nevěděla, kdo to byl. Je však hezké, že si Češi takto připomínají historické osobnosti,” zmínila turistka ze Španělska, která na akci narazila náhodou při prohlídce Pražského hradu. “Možná si teď o Masarykovi zjistím i něco víc,” dodala.
Skupina vysokoškolských studentů naopak zamířila na Hradčany s jasným cílem. “U památníku jsme byli naposledy v březnu minulého roku, když jsme protestovali proti podfinancování studií humanitních věd. Masaryk byl pro nás symbolem toho, že jsou naše studijní obory důležité,” popsala slečna z Filozofické fakulty a dodala, že prezidentovy demokratické hodnoty musíme mít na paměti i dnes, zvláště pak ve spojitosti s válkou na Ukrajině.
Dopolednímu pietnímu aktu předcházela tisková konference v Lánech – prezidentském letním sídle, kde Masaryk prožíval své poslední roky života. Senátoři si jeho odkaz rovněž připomínali již ve středu, kdy položili květiny k Masarykově bustě ve Valdštejnském paláci. Vedle Prahy uspořádala vzpomínkovou akci i další česká města včetně Ústí nad Orlicí, Prostějova nebo Karlových Varů.
Eva Závadová
