Nostalgie prodává, to zjistil Hollywood už dávno. V poslední dekádě se ale s předělávkami a hranými verzemi roztrhl pytel. Velikou zásluhu na tom nese společnost Disney, u níž hraná verze Alenky v říši divů odstartovala závod o přepracování co nejvíce animovaných klasik v co nejkratším čase. Za posledních deset let tedy přišla Zloba, Popelka, Kniha džunglí, Kráska a zvíře, Aladin, Lví král, Mulan a další. Naposledy, v květnu minulého roku, do kin vstoupila Malá mořská víla. Přestože jsou tyto filmy zpravidla výdělečné, úspěch u diváků ani kritiků nemají.
Disney spoléhá na stálé diváky, kteří vyrůstali na kreslených klasikách především z éry “disneyovské renesance”, tedy z devadesátých let minulého století. Do tohoto období spadá Aladin, Malá mořská víla, Lví král, Kráska a zvíře i Mulan, tedy jedny z nejikoničtějších animovaných filmů vůbec. Jejich novější verze si ale vydobyly stejnou slávu jako jejich originály.
Disney nebo Animal Planet?
Pravděpodobně nejkritizovanější z filmů je Lví král, který vyšel v roce 2019. V tomto případě totiž ani nelze říct, že se jedná o hraný film, všechny postavy jsou vytvořeny pomocí CGI efektů. Tato hyperrealistická verze filmu kompletně ztratila kouzlo a atmosféru, kterou měl původní film. Nejen, že od sebe jednotlivé postavy téměř nejde rozeznat, ale nebýt dabingu, nebylo by ani poznat, jaké emoce právě prožívají.
Kontroverzi se nevyhla ani Malá mořská víla (2023), částečně ze stejných důvodů jako Lví král, zvířecí postavy nemají žádné emoce a působí spíš děsivě než vtipně, nedej bože roztomile. Dalším problémem bylo obsazení afroameričanky do role Ariel, protože to prý není přesné. Tento argument bych nechala ležet do té doby, než kritici přijdou na to, že mořské panny neexistují.
S oběma filmy se pojí otázka, zda je přesnost zobrazení fauny tím, po čem diváci pohádek touží. Tvůrci si tuto otázku pravděpodobně nepoložili, protože odpověď na ni by jim udělala čáru přes rozpočet. Cílem filmařů bylo natočit snímek, aniž by museli vymýšlet nový scénář, a to se jim povedlo.
Komerční (ne)úspěch
Několika prvním snímkům z řady přepracovaných klasik se v kinech dařilo až nad očekávání, především vzhledem k hodnocení kritiků. Například zmiňovaný Lví král překonal hranici miliardy dolarů (vydělal přes 1,6 mld. dolarů), přestože mu kritici udělili pouhých 52 %. Od jeho vydání před pěti lety se to ale už žádnému snímku nepodařilo a zájem o hrané verze filmů dále upadá.
Disney se v posledních letech intenzivně věnuje své streamovací platformě Disney+, kterou společnost představila na podzim roku 2019. Právě tam končí všechny jejich filmy, výdělečné i prodělečné, a přináší tak firmě zisk i po propadu v kinech. Některé filmy dokonce kinopremiéru ani neměly a Disney je zpřístupnil hned na streaming. V Disney si jsou tedy nepochybně vědomi, že jim hrané verze filmů nepřináší tolik peněz jako dříve, stále to ale není dost, aby přestali s jejich natáčením.
Ne každý remake je špatný
Přestože většina přepracovaných filmů od společnosti Disney si srdce diváků nezískala, nelze odsoudit všechny klasické příběhy v novém kabátu. Kniha džunglí (2016) získala vyšší hodnocení než originál (94 % oproti 88 %), především díky zrevidovanému scénáři, který doplnil původní příběh. Ve společnosti Disney jsou ve vydávání staronových filmů přeborníky, ale rozhodně nejsou jediní. Přetvořené a aktualizované filmy v Hollywoodu vychází pravidelně, často už dnes ani není známo, že se nejedná o originál. Hity jako Zrodila se hvězda, Kruh, Casino Royale i nejnovější Duna daleko předčily své předchůdce. Všechny ale spojuje unikátní zpracování jejich příběhu a významné změny oproti původnímu materiálu.
Ztratilo Disney jiskru?
Mnozí diváci dnes glorifikují disneyovky dvacátého století, ale nelze zapírat, že v aktuální dekádě nevyšlo mnoho úspěšných animovaných filmů. Jediným všeobecně oblíbeným snímkem z produkce Walt Disney Pictures zůstává Encanto, od té doby kvalita stále klesá. Kritici tento trend připisují stereotypizaci ženských postav, všechny hlavní hrdinky totiž charakterem připomínají Lociku, nesmělé, nemotorné a společensky neohrabané. Z druhé strany se na Disney snáší kritika kvůli přílišné snaze o inkluzi a reprezentaci menšin. Jelikož se žádný z aktuálních filmů mezi fanoušky neujal, je pochopitelné, že se Disney čím dál častěji uchyluje ke starým osvědčeným snímkům. Tímto tempem ale společnost riskuje, že se stane pro novou generaci zcela irelevantní a návrat bude mnohem těžší.
Aneta Dvořáková
