Nedostatek pitné vody je stále častější. Mohou za to klimatické změny, nárůst populace i větší spotřeba. Lidé by tak měli podle odborníků s tekutinou lépe nakládat a k některým činnostem využívat například dešťové srážky.
Češi v roce 2021 spotřebovali průměrně 93,2 litrů vody na osobu za den. Nejvíce jí lidé využívají na osobní hygienu a splachování toalet. Problémem ale může být netěsnící potrubí nebo protékající záchod, kvůli kterému mohou domácnosti ztratit 150 až 2000 litrů denně.
Až 95 procent lidí podle studie společnosti Water UK podceňuje spotřebované množství tekutiny. Zhruba pětina osob uvedla, že za den použijí méně než 20 litrů, což ve skutečnosti stačí pouze na dvě spláchnutí.
Nedostatek vláhy ovlivňuje jednotlivé ekosystémy
Vody ale ubývá i kvůli proměnám životního prostředí. „Podzemní voda v mělkém oběhu rychle reaguje na aktuální klimatické podmínky. K rozvoji sucha zpravidla stačí několik týdnů se zvýšenými teplotami a nízkými srážkami,“ uvedla pro Redakci IKSŽ Anna Lamačová, hydroložka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Změny klimatu i lidská činnost mají podle tiskové mluvčí ČHMÚ Moniky Hrabalové významný dopad na množství vláhy v krajině. „Rostoucí teplota a změny srážek mohou vést k intenzivnějším suchům a záplavám. To vše má negativní dopady. Málo deště a zvýšené výpary snižují zásoby podzemních vod,“ zmínila pro Redakci IKSŽ Hrubalová. Zmíněné jevy by podle ní mohly mít vážné důsledky pro ekosystémy i zemědělství.
Ke zlepšení může přispět každý
Světový fond pro ochranu přírody upozorňuje, že ke zlepšení situace může přispět každý. Jedním z možných kroků je přechod z koupání ve vaně na sprchování, které má ideálně trvat nejvýše čtyři minuty. K zalévání rostlin může pomoct shromažďování deště, nebo používání vody na vaření, která porostu dodá i další prospěšné živiny. „Podniky i domácnosti mohou investovat do infrastruktur, jako jsou dešťové zahrady, zelené střechy a permeabilní povrchy. Ty pomáhají snižovat povodňové riziko a zároveň zvyšují místní zásoby,“ poznamenala Hrubalová.
Výrazný vliv má i otevřený kohoutek, který za minutu vyplýtvá až šest litrů tekutiny. Je proto vhodné jej zavírat i během čištění zubů. Některé potraviny, jako jsou ovoce a zelenina, lze opláchnout v naplněné míse. Podobně mohou lidé umýt i méně zašpiněné kusy nádobí, nicméně nejvhodnější je používat myčku, která ušetří přibližně 6000 litrů ročně.
Zemědělci mohou podle Hrubalové snížit spotřebu pomocí kapkového zavlažování nebo lepší správy půdy, která pomáhá zadržovat vláhu. „K celkovému zlepšení situace může vést i podpora osvěty o dopadech lidských aktivit na vodní zdroje. Jednotlivá opatření mohou zajistit udržitelné hospodaření pro budoucí generace,“ komentovala tisková mluvčí ČHMÚ.
Cestu jak více šetřit hledají i některé podniky. Potravinářská společnost Nestlé používá v českých továrnách na cukrovinky metodu zaokruhování. „Dříve se voda z kohoutku připojila ke stroji, ochlazovala ho a rovnou vytékala pryč do kanálu. S něčím takovým už je konec. Teplo nevyfoukáme jen tak do vzduchu, naopak ho maximálně využijeme pro ohřev tepelného čerpadla, a tím i vytápění prostor,” řekl Martin Charuza, který má v továrně Nestlé Sfinx na starost udržitelnost.
Roli hraje také znečištění
Během roku 2022 skončilo v českých tocích 1 496 mil. m³ odpadních a důlních vod. „Kvalitu významně ovlivňuje znečištění ze zemědělského hospodaření a erozních splachů z povrchu,“ uvádí Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky. Nejvýraznější vliv mají především dusičnany, pesticidy a proces takzvaného okyselování. Ten sice vzniká přirozeně, ale urychluje ho lidská činnost v podobě používání průmyslových hnojiv.
Na některé projekty a opatření lze v Česku čerpat dotace. „Na vodní hospodářství jsme v předminulém roce použili finanční prostředky ve výši až 11,2 miliard korun, z toho 53 procent je podíl resortu životního prostředí,“ sdělila pro Redakci IKSŽ mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Kromě výstavby kanalizací či nádrží úřad podpořil i obnovu rašelinišť nebo původních říčních koryt.
Autorka: Kristýna Dobiášová
Ilustrační foto: Kristýna Dobiášová
