Začátek května přináší jako každý rok kromě polibků pod rozkvetlou třešní a mistrovství světa v hokeji i začátek letecké sezóny. Ta letošní bude navazovat na úspěšný rok 2023. Ten společnosti, která pražské letiště provozuje, přinesl rekordní zisky. Znamenal ale také mnoho opožděných letů, způsobených primárně nedostatkem leteckého personálu.
Miliardové zisky
Letiště Praha jako provozovatel dosáhlo v loňském roce významného ekonomického úspěchu. Provozní zisk se vyšplhal na 3,1 miliardy korun a čistý zisk dosáhl 1,5 miliardy korun. Kromě ekonomických úspěchů letiště také posílilo důraz na udržitelnost. V loňském roce byla zahájena řada iniciativ zaměřených na snížení uhlíkové stopy, například zavedení elektrických tažných vozidel.
Navíc se letišti podle jeho ředitele Jiřího Pose podařilo dobře reinvestovat: „V loňském roce jsme díky zodpovědnému hospodaření realizovali investiční akce za přibližně 900 milionů korun, z čehož největší projekty byly plně financovány z našich vlastních zdrojů.“
V rámci těchto investic letiště dokončilo několik klíčových projektů, včetně rekonstrukce pojezdových drah a výstavby nového kabelovodu, což by mělo přispět k zvýšení kapacity pro odbavení letadel a pasažérů. Ta bude potřeba vzhledem ke zvýšení počtu cestujících, které letiště očekává v nadcházejících letech.
Podle Pose by letiště mohlo letos odbavit více než šestnáct milionů pasažérů, což se blíží rekordním číslům z roku 2019, kdy prošlo turnikety ještě o dva miliony lidí více. Aby bylo v budoucnu možné zvládnout nárůst cestujících ještě nad tyto hodnoty, letiště plánuje další investice, které zahrnují rozšíření terminálů, zlepšení check-in procesů a vylepšení systémů pro zpracování zavazadel. Otázkou ale je, jestli bude mít letiště pro obsluhu těchto systémů dostatečný počet zaměstnanců.
Personální krize
Jejich vážnému nedostatku čelilo už před začátkem loňské letní sezóny. Podle informací zveřejněných v květnu letiště postrádalo přibližně osmdesát pracovníků. „Je zásadní problém dostat pracovníky zpět. Myslím si, že se propustilo víc lidí, než bylo záhodno,“ uvedl tehdy Pos. Tato situace byla způsobena především těžkostmi s návratem zaměstnanců do práce po covidové krizi. Letiště tehdy situaci vyřešilo především za pomoci brigádníků a dobrovolných přesčasů.
Přesně po roce se problém opakuje. Zatímco některé pozice se daří obsazovat, u jiných, zvláště těch, které vyžadují specifické dovednosti nebo jsou fyzicky náročné, je situace stále kritická. Podle jednoho z letištních dispečerů, který chtěl zůstat v anonymitě, chybí jen u pozemní obsluhy letadel padesát pracovníků. Letiště už podle něj nicméně znovu pořádá náborové akce a situaci bude řešit sezónními dohodami.
Tyto opakované nábory naznačují, že se letiště snaží nedostatek pracovníků aktivně řešit, má však problém s udržením stálého týmu. Řidič letištní techniky Jaroslav Kmoch poukazuje na jednu z příčin této situace: „Za poslední tři roky se nám nezvyšovala mzda,“ popisuje. To podle něj vede k nízké motivaci mezi stávajícími zaměstnanci a k potížím s přilákáním nových pracovníků.
A popisuje další problém: „Stává se běžně, že jsou zaměstnanci nuceni pracovat přesčas, aby pokryli směny, což vede i ke snížení bezpečnosti a efektivity provozu.“ Nedostatek zaměstnanců také ovlivňuje kvalitu obsluhy na letišti, jak popisuje: „Například u letadel společnosti Lufthansa by nás mělo být správně osm, někdy je ale obsluhujeme i ve třech.“
Nedostatečné pokrytí směn na začátku léta je nicméně podle Kmocha běžné za celou dobu jeho působení na letišti, na kterém pracuje od roku 1996. A nic se na tom zřejmě nebude měnit ani do dalších let. „Jestli ale chtějí pokrýt stejný provoz jako před Covidem, měli by přidat,“ myslí si Kmoch.
Autor: Radim Semerád
