V rámci programu Erasmus vyjelo do zahraničí už okolo 411 tisíc Čechů a Češek, vyplývá z dat Domu zahraniční spolupráce. „Bylo to to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat,“ sděluje Lenka Nová, která studovala v německém městě Mohuč. Spousta lidí si však i přes příspěvek, který Evropská unie každému vyjíždějícímu poskytuje, nemůže výjezd dovolit.
„Chtěla jsem se naučit jazyk, poznat nové lidi a vystoupit z komfortní zóny,“ popisuje svou motivaci Lenka. Během pobytu se jí všechno naplnilo. Povídá o nových kamarádech z Francie, Portugalska anebo Finska, se kterými se stále vzájemně navštěvují. Angličtina, ve které na německé škole studovala, se jí také zlepšila. „Úroveň mám pořád stejnou, a to C1, ale vnímám na sobě změny hlavně při konverzacích. Dokážu rychleji reagovat,“ poznamenává.
Erasmus může pro spoustu lidí zároveň znamenat nastartování jejich kariéry. Dle průzkumu, který vznikl ve spolupráci STEM/MARK a Domu zahraniční spolupráce, mají účastníci programu Erasmus dokonce o 12 procent vyšší plat. „Německo jsem si zvolila i protože má dobrou úroveň hospodářství a říkala jsem si, že pro studium managementu je to dobré místo,“ pokračuje.
„Neláká mě to“
I přestože Erasmus vysoké školy propagují jako jeden z nejlepších zážitků života, ne každý tento postoj sdílí. „Erasmus nikdy nebyl nic, za čím bych si šla. Nelákalo mě to,“ říká Michaela Semerdžievová, která se rozhodla do zahraničí nevyjet. Z dat Domu zahraniční spolupráce vyplývá, že nejčastějšími důvody lidí, kteří se do programu Erasmus nezapojily, je mimo nezájem o pobyt v zahraničí také nedostatek peněz či neznalost cizího jazyka. „Pro mě je těžké odjet na půl roku, protože ke studiu už pracuji na plný úvazek, mám přítele a musela bych tady platit nájem,“ pokračuje Michaela.
Peníze hrají velkou roli při rozhodování o samotném výjezdu či jeho místě. Do určitých destinací školy žákům přispívají klidně o 200 euro méně než do jiných. Mezi ty dražší patří například Skandinávské země, ve kterých jsou náklady na život vyšší než například v Balkánských státech, do kterých Evropské unie Čechům a Češkám přispívá méně.
Ze stipendia jen kolej nebo nájem
Lenka Nová se svěřila, že jí stipendium pokrylo vlastně jen kolej, poté jí zbylo jen okolo sta eur (2500 korun). „Měla jsem našetřeno z minulého roku, kdy jsem pracovala, ale stejně mi to nestačilo. Ke konci pobytu mi museli přispívat rodiče,“ sděluje. Výši příspěvku určuje Evropská komise, která rozděluje náklady na Erasmus mezi jednotlivé členské státy. Česko dostalo pro rok 2024 necelých 90 milionů eur (dvě a čtvrt miliardy korun), z toho 40,3 milionů eur (miliarda korun) putuje na podporu studentů vysokých škol. Číslo se rok od roku zvyšuje.
„Studuji teď ve Florencii v Itálii, grant mi pokryl jen nájem a energie. Potraviny a všechny zbylé výdaje si platím z úspor anebo příspěvků od rodičů,“ popisuje Vendula Šebestová. Na Erasmu je však spokojená, nejraději poznává tamější přírodu, která se od té české liší. „Můj nejhezčí zážitek je, když jsem byla na výšlapu na cestě z Assisi do Florencie. Ráno poté, co jsem se probudila, jsem zjistila, že mám promočené boty a jeden pán nabídl, že mi dá svoje, abych mohla pokračovat v cestě,“ sděluje Vendula.
„Jela bych znovu“
Se svým oblíbeným zážitkem se Redakci IKSŽ svěřila i Lenka: „Já nejraději vzpomínám na sobotní rána, kdy se na náměstí v Mohuči konal takzvaný Marktfrühstück. To byly trhy, na kterých se sešlo skoro celé město, prodávala se tam zelenina, jídlo a hlavně víno, které se v té oblasti vyrábělo.“ Dále poznamenává, že se snažila nasát tamější kulturu, a to i přestože od té české není tak vzdálená. Chodila na fotbalové zápasy zdejšího klubu Mainz 05, který hraje v prestižní Bundeslize.
Lenka si Erasmus pochvaluje, díky němu se dle jejích slov mnohému naučila jak studijně, tak i sama o sobě. „Já jsem byla z celého toho půlroku opravdu nadšená. Chvíli jsem dokonce přemýšlela, že tam půjdu studovat magistra, ale nakonec jsem se vrátila zpátky do Čech. Teď jsem se přihlásila na další výjezd, tak doufám, že to zase vyjde,“ říká.
Podle průzkumu STEM/MARK a Domu zahraniční spolupráce se po absolvování Erasmu lidé cítí více Evropany než ti, kteří na něm nebyli. Program tedy napomáhá nejen jednotlivcům v jejich rozvoji, ale zároveň naplňuje misi Evropské unie, kterou je jednotná Evropa.
Autor: Karolína Fejtová
