Syntetické drogy postupně vytlačují ty rostlinného původu, zejména v Severní Americe zabíjí fentanyl statisíce lidí ročně. Vyplývá to z výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB). V Afghánistánu navíc dochází k omezení distribuce heroinu, což otevírá cestu syntetickým drogám i do Evropy. Podle odborníků, se kterými redakce IKSŽ mluvila, jsou evropské státy na nástup nových látek nepřipravené.
Podle Pavla Pachty, člena INCB a odborníka na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, jsou hlavní příčinou expanze syntetických drog vysoké provozní náklady na výrobu těch přírodních. „Na morfin nebo heroin musíte mít opiový mák a pracovníky na sklizeň. Produkce probíhá v jiných zemích, než kde jsou hlavní trhy, takže přibývají náklady na transport,“ uvedl a dodal, že tradiční drogy nesou ještě rizika v tom ohledu, že se lehce sledují z družic.
Pachta navíc upozorňuje na to, že syntetické opiáty jsou mnohem účinnější. „Fentanyl je stokrát silnější než morfin a carfentanyl je stokrát silnější než fentanyl,“ prohlásil. Důsledkem pro společnost je podle něj fakt, že stačí mikrogramy k předávkování. „Během opioidové krize v USA již zemřelo sto tisíc lidí, z toho tři čtvrtiny po požití syntetických opioidů,“ řekl.
Hrozbu Pachta vidí v rostoucím deficitu v dodávkách heroinu z Afghánistánu. „Nedostatek afghánského heroinu vytváří v Evropě prostor pro expanzi syntetických drog, například ze skupiny nitazenů. Úmrtí hlásí Estonsko a Polsko, Francie a Irsko má první záchyty,“ zmínil člen INCB, který tam byl v tajné volbě zvolen jako první Čech v historii.
V tuzemsku je však situace podle ředitelky Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Lucie Kiššové odlišná. „V České republice tvoří uživatelé metamfetaminu osmdesát procent rizikových uživatelů drog, opioidů dvacet,“ řekla a dodala, že užívání metamfetaminu má u nás historické kořeny.
Vážně ale bere i možnost fentanylové epidemie. „Zdůrazňujeme nezbytnost substituční léčby, je nutné se zaměřit na posílení dostupnosti naloxonu jako standardní intervence k prevenci předávkování,“ sdělila a zmínila i zákon o psychomodulačních látkách, které platí od 1. ledna 2025. „U syntetických drog se jedna molekula změní a hned je jiná látka povolená, zákon by měl minimalizovat rizika, slibujeme si od něj nástroj, jak reagovat,“ prozradila.
Syntetické drogy jako hrozbu, kterou nelze brát na lehkou váhu, vidí i Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály. „U fentanylu mají všechna úmrtí na svědomí extrakce z transdermálních náplastí, soukromě si ho ale lidé objednávají i přes internet, například z Bratislavy nebo přes kanály ze severovýchodní Moravy,“ uvedl. Podle něj se u nás však spoustu látek nestihlo etablovat. „V roce 2012 jsme na seznam zakázaných látek dali 700 látek, prodejci jsou pragmatičtí, podívají se na legální mapu Evropy a pokud je látka někde zakázaná, nezačnou ji tam prodávat,“ vysvětlil.
Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB) je nezávislý orgán dohlížející na dodržování úmluv o omamných a psychotropních látkách. Byl založen v roce 1968 na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách a každoročně vydává zprávu pro Ekonomickou a sociální radu OSN (ECOSOC), ve které analyzuje globální situaci v oblasti kontroly drog, identifikuje nebezpečné trendy a navrhuje opatření. Letošní zprávu organizace zveřejnila 4. března ve Vídni, Česku ji představila o dva dny později v Informačním centru OSN v Praze.
Autor: Dan Petrášek
