Česká asociace umělé inteligence, která vznikla před rokem a půl, pořádala už druhou konferenci s názvem Zážeh, tentokrát na téma spolupráce. Hlavním programem bylo poučit posluchače o regulacích týkajících se AI, a jak je na tom s vývojem Česká republika a Evropská Unie. Odborníci představili i novinky týkající se zákonů a mezinárodní spolupráce.
V roce 2024 pořádala ČAUI konferenci s názvem Transformace, kde se poprvé asociace představila. Letošní ročník se zaměřoval hlavně na mezilidskou komunikaci. Moderátor Jiří Svoboda vybízel návštěvníky k setkávání a networkingu o všech pauzách mezi panely. Zahájením provázelo hned několik odborníků na umělou inteligenci. Většina z nich upozornila na to, že je Česká republika s implementací a vývojem pozadu oproti některým státům Evropské unie. Především oproti Číně a USA. Hlavní ekonom České spořitelny uvedl, že AI je potřebná hlavně v oblasti školství, kde pomůže s individuálním přístupem k jednotlivým studentům už na základních školách.
Jako druhý v úvodní části vystoupil odborník na umělou inteligenci a vysokoškolský pedagog Jan Romportl. Zaměřil se na představení problematiky obecné umělé inteligence (AGI). „Jde o nebiologický systém, který je schopen dosahovat jakéhokoliv cíle lépe než člověk,” uvedl Romportl. Podle něj by takový typ mohl být vynalezen už v roce 2026 jednou z průmyslových mocností. Evropská unie nemá základní modely pro vývoj, ani vlastní evropskou sociální síť. Na závěr dodal, že jsme schopni dohnat světovou úroveň, ale nikdy nebudeme mocností s nejlepší AI.
Podle vystupujících v prvním panelu, je největším problémem při rozvoji silná regulace. EU AI Act je nejpřísnějším z nich, kterým se musí řídit celá EU. Avšak každý stát je na jiné průmyslové úrovni, čímž jsou obecné regulace v podstatě k ničemu. Kvůli přísným omezení se nechtějí firmy pouštět do implementace AI: nejsou na to školené a nemají dostatečný kapitál na personál a modely. Jan Kavalírek z Ministerstva průmyslu a obchodu proto plánuje sestavit tým osmi odborníků a třech legislativních pracovníků, kteří by pracovali na vývoji a zavedením AI do české infrastruktury, vše ve spolupráci s ministrem. ,,Na výzkum máme mozků dostatek, ale nesmí odcházet do zahraničí.’’ uvedl profesor a vědec Jan Mařík.
„Společnost nemůže fungovat bez pravidel,” řekl partner mezinárodní advokátní kanceláře DLA Piper. Podle něj má samotný AI Act nakročen k tomu být celosvětově fungující regulací, ale musí se přepsat a zjednodušit.
Velkým tématem bylo české zdravotnictví, které už AI v malé míře používá. Matěj Misař, spoluzakladatel modelu jménem Carebot, mluvil o budoucnosti nemocnic jako o velice nepříznivé, pokud nevyužije pomoci umělé inteligence. Ta by mohla zjednodušit diagnostikování nemocničních snímků, kterých mají lékaři stále více.
Exkluzivně pro redakci IKSŽ promluvil Jan Mařík na téma AI jako nebezpečí pro žurnalistiku: „Já to říkám takto, jazykovými modely lze vytvářet texty, které jsou relativně plytké. Takže nahradí novináře, kteří píší plytce. Novináři, kteří jdou po jádru věci, najdou v umělé inteligenci pomocníka.”
Autorka: Monika Chmelková
