„Dospívající vycházející z ústavní péče často omezují vnější podmínky ve společnosti. Nedostatek dostupného bydlení, práce nebo podpůrné péče jako zubař nebo psychiatr,“ uvedl ředitel zapsaného ústavu Květná Zahrada Ferdinand Raditsch. Nad omezeními při práci s dětmi, které nevyrůstají se svými biologickými rodiči, se zamýšleli odborníci z různých oborů na konferenci Hranice péče. K výročí 30 let od svého vzniku ji pořádalo Sdružení pěstounských rodin.
Na konci Raditschovy přednášky o limitech práce v domech na půl cesty, které slouží jako mezikrok na cestě ze zařízení ústavní péče do dospělého života, se představil i Václav: „Do Květné jsem přišel z výchovného ústavu ve Žďáru nad Sázavou, od tří let jsem byl v pěstounské péči, ještě s bráchou a sestrou. Chtěl bych pracovat jako kuchař.” Ředitel Květné Zahrady dále upozornil na nereálná očekávání, kterým mladí lidé čelí, a jejichž nenaplnění řeší nebezpečnými formami úniku, například návykovými látkami. Zdůraznil také častěji se objevující psychické diagnózy mladistvých. „Záchrana tonoucích je věcí tonoucích. My je můžeme podpořit, ale pomoct si musí každý sám,“ konstatoval.
Limity má i osvojovací proces. Pro redakci je popsal adoptivní otec tří dětí: „Chtěli jsme, aby bylo dítě právně volné a rodiče si ho nemohli vzít zpět, aby bylo starší šesti měsíců. Při adopci dcery ale nikdo nevěděl, že její biologický táta zažádal o otcovství. Dvakrát nebo třikrát proběhl soud a on se vždycky odvolal. Místo pár měsíců tak proces trval dva roky, během kterých jsme vůbec nevěděli, co se bude dít.“
Od července bude na dodržování práv dětí dohlížet dětský ombudsman, rozšíří tak dosavadní činnost veřejného ochránce práv v oblasti podpory nezletilých. Mezi jeho novými úkoly bude vstupovat do soudních řízení, monitorovat naplňování Úmluvy o právech dítěte nebo sestavit poradní orgán složený i ze zástupců mladistvých. Návrh na zřízení dětského ombudsmana podepsal prezident v březnu, novou funkci představila právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Klára Ille.
Na konferenci přednášel mimo jiné i terapeut Richard Rose, který se zaměřuje na práci s životním příběhem dětí, které prošly traumatickým zážitkem. V prvním, přednáškovém dni dále vystoupili například neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík, sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová nebo vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí Petra Zdražilová. V pátek na program navážou semináře, v rámci nichž přemění účastníci některé nově nabyté teoretické znalosti v praktické dovednosti.
Autorka: Denisa Jirčíková
Autor fotografií: Jan Valenta
