Meziroční inflace minulý měsíc činila 2,7 procenta, stejně jako v únoru. Meziměsíčně ceny v průměru stouply o 0,1 procenta. Inflaci táhly ceny potravin, naopak pohonné hmoty zlevnily.
Český statistický úřad zveřejnil údaje o indexech spotřebitelských cen za měsíc březen. Navzdory předpokladům analytiků i České národní banky, kteří předpokládali snížení na 2,6 procenta, se inflace udržela na stejné úrovni jako minulý měsíc.
Inflace nad dvouprocentním cílem ČNB dlouhodobě drží zdražování potravin. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy byl růst v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných, v porovnání s únorem „markantní – markantnější než očekávaný“.
Meziměsíčně cenová hladina vzrostla o 0,1 procenta. Z jednotlivých položek spotřebitelského koše se nejvíce zvýšily ceny vajec (+15,7 %). V meziročním srovnání proto vajíčka podražila skoro o padesát procent. V porovnání s únorem rostly ceny i dalších potravin, například ovoce (+2,7 %) či drůbežího masa (+2,0 %).
Na druhé straně výrazně klesly ceny másla (-8,3 %). Analytik Raiffeisenbank Martin Kron k tomu ale ve svém shrnutí upozorňuje, že kvůli Velikonocům a zvýšenému zájmu může cena másla opět vzrůst.
Inflace se ale nevyhnula ani dalším sektorům. V ubytování se ceny oproti únoru zvýšily o 1,3 procenta a zákazníci si připlatili také za tabákové výrobky (+0,9 %).
Březen udělal radost řidičům. „Růst cen potravin byl téměř zcela vykompenzován poklesem cen pohonných hmot,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Do budoucna analytici nepředpokládají velké změny. Tomáš Kofroň z PwC upozorňuje na opatrný přístup centrální banky, kvůli kterému předpokládá stabilní vývoj cenové hladiny v tolerančním pásmu ČNB.
„Negativně promluvit do toho mohou inflační tlaky podpořené významnými výdaji do obrany v řádu desítek miliard korun. Alfou i omegou dalšího cenového vývoje ale samozřejmě budou celní experimenty Donalda Trumpa, jejichž zavádění zatím přineslo inflační tlaky v USA a deflační v Evropě i v Česku. Aktuální vývoj pozastavení amerických cel na 3 měsíce je pozitivní signál, který spíše napovídá, že se obě strany budou chtít dohodnout a neeskalovat obchodní válku. V případě, že Evropa nebude recipročně zvyšovat dovozní cla, dopad na inflaci v Česku skrze zdražování pro konečné spotřebitele by měl být neutrální,“ říká k výhledu do budoucna.
Optimistický je v souvislosti s cly i ministr financí Zbyněk Stanjura. Včera na tiskové konferenci po jednání vlády ubezpečoval, že dopad cel na inflaci očekávají „víceméně neutrální“. Nepředpokládají ani očekávaný růst reálných mezd v letošním roce. Ministerstvo už ale dříve uvedlo, že mohou vést ke zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu.
Podle komentáře České národní banky mohou samotná cla působit proinflačně, ale zatím ve velmi omezeném okruhu zboží, na které EU uvaluje odvetná cla vůči USA. Zároveň ale konstatují, že hodnotit vliv obchodních válek na inflaci je zatím předčasné. Banka také varuje, že může dojít „k přetrhání obchodních vazeb a nárůstu globálních inflačních tlaků kvůli zhoršené efektivitě mezinárodních výrobních řetězců.“
„Zdali převáží tento proinflační efekt, či protiinflační efekt oslabené poptávky a zvýšené nejistoty, je zatím obtížné hodnotit. ČNB situaci sleduje a je připravena na ni adekvátně reagovat,“ uzavírá komentář národní banky.
Autor: Tomáš Morvay Fotografie: Radek Kašík
