Zvyšování cen energií a pohonných hmot se tvrdě odráží i na potravinářském průmyslu. Nejvíce za poslední rok zdražily rostlinné tuky, máslo, oleje, cukry, mouka nebo těstoviny. Potravinářské komora ČR hlásí, že je situace ve výrobě kritická. Základní pečivo, jako jsou rohlíky, housky nebo chléb, zdražilo od podzimu loňského roku o 10–15 %. Samotná cena potravinářské pšenice na burze v Paříži láme historické rekordy, a to i kvůli válce na Ukrajině. „Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují totiž dodávky celé čtvrtiny pšenice,“ píše ekonom Lukáš Kovanda.
Před hypermarketem na pražském sídlišti Lužiny se běžně zdržují lidé, kteří právě dokončili nákup, nebo se na něj připravují. Mezi nimi stojí s taškou potravin také pan Václav, kterého redakce oslovila a zeptala se ho, jestli mu přijde, že se potraviny za poslední dobu zdražují. Odpovědí bylo jasné ano. „Pečivo se zdražuje, salámy se zdražují, uzeniny se zdražují,“ řekl starší muž a pokračoval: „Já teda jinak moc nenakupuju už, ale vím, že se zdražují hlavně ty uzeniny, tuky, másla. I ovoce se zdražuje,“ sdělil. „Mléčné výrobky jsou taky dražší. Když člověk kupuje sýr nebo něco, tak je ten sýry nebo mléko dražší. Teď stojí mléko i kolem 30 korun,“ dodal.
Právě zdražování jako celek zařadili čeští občané na konci minulého roku na čtvrtou pozici na škále „z čeho má obavy“ v rámci výzkumu Centra výzkumu veřejného mínění (CVVM). Místa před ním zaujmul na první příčce koronavirus následovaný nemocí a válkou. V porovnání s minulými lety (2015, 2016, 2018 a 2018) se číslo lidí, kteří se bojí zdražování zhruba pětkrát zvýšilo (viz tabulka). Dílčím problémem zdražování je zvyšování cen potravin, kterého si všímají zákazníci, prodejci ale i nejrůznější instituce potravinářském průmyslu.
Potravinářská komora České republiky konstatuje, že situace v potravinářské výrobě je kritická. „Zvýšení cen energií a pohonných hmot zvyšuje náklady firem nad únosnou mez. Potravinářské podniky nejsou schopné zvládat enormní zvyšování nákladů, které ale zatím nikde nekončí,“ píše Potravinářská komora v tiskové zprávě z 7. března a dodává, že ji majitelé středních a malých firem informovali, že jsou na pokraji krachu a jestli tahle situace bude pokračovat, nebudou mít peníze na výplaty.
Podle Potravinářské komory je největším problémem právě současné zdražování cen energií a pohonných hmot, které zvyšuje náklady na distribuci potravin. „Tyto náklady prakticky není možné promítnou do cen potravin takovým způsobem, aby nedošlo k jejich okamžitému enormnímu zdražení,“ uvádí tisková zpráva.
„Plně podporujeme naši vládu v čele s premiérem Petrem Fialou, která ve spolupráci s ostatními zeměmi demokratického světa organizuje pomoc zasažené Ukrajině,“ uvedla Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky. „Nicméně nyní je třeba pomoci i našim výrobcům,“ dodala a vyzvala vládu k urychlenému řešení situace na trhu s energiemi.
Před zdražováním varuje i Svaz pekařů a cukrářů v České republice. Podle něj se zvyšování cen vstupních surovin, pohonných hmot a energie nejvíce projevilo u základních produktů jako jsou rohlíky, housky nebo chléb Šumava, kde se ceny od podzimu loňského roku zvýšily o 10–15 %. „Je ovšem třeba si uvědomit, že ceny tohoto sortimentu dlouhodobě stagnovaly, jak vyplývá i z dat Českého statistického úřadu. Proto je musely pekárny uvést do souladu s rostoucími náklady. U dražších výrobků typu jemného a sladkého pečiva byl cenový́ narůst o něco vyšší, v rozmezí 10–20 %,“ říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v České republice v tiskové zprávě ze 7. února 2022.Hlavatý dále dodává, že na základě šetření mezi členskými pekárnami (Svaz sdružuje 130 členů, mezi které patří pekárny a cukrárny, dodavatelé strojního zařízení, surovin, služeb a potravinářské školy) zjistili, že v meziročním porovnání s lednem 2021 činí narůst vstupních nákladů více než 30 %. Podle něj se tento nárůst ale zatím nepodařil promítnout do výsledných cen potravin.
Pekaře trápí skokový nárůst cen prakticky všech vstupních nákladů zejména pak energie, zemního plynu, surovin (mouky, tuků a oleje, másla a cukru a obalového materiálu), pohonných hmot a mzdových nákladů. Podle ČSÚ jsou meziročně ceny olejnin vyšší o 45,1 %, obilovin o 33,9 % a brambor o 18,2 %, naopak ceny ovoce jsou nižší o 9,0 %. Dále vzrostly ceny skotu o 13,3 %, mléka o 11,9 % a vajec o 2,0 %. Klesly ceny jatečných prasat, a to o 0,9 %.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly meziměsíčně v lednu 2022 ceny:
- Pekárenských výrobků a obilovin o 4,2 %
- Masa o 2,7 %
- Nealkoholických nápojů o 5,8 %
- Ovoce o 7,4 %
- Zeleniny o 4,3 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 8,3 %)
- Sýrů a tvarohů o 3,6 %
- Vajec o 12, 9 %
- Olejů a tuků o 5,1 %
Zdroj: ČSÚ
Jak válka na Ukrajině ovlivňuje potravinářský průmysl
Kvůli válce na Ukrajině rostou ceny obilovin. Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která určuje ceny pšenice a mouky v České republice 7. března stoupla na historický rekord, a to sice na 11 580 korun za tunu. Průměrná cena pšenice od začátku roku 1999 přitom odpovídala zhruba 4 603 korunám.
„Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy,“ píše ekonom Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda na internetovém portálu Kurzy.cz.
5. března 2022 cena potravinářské pšenice vystoupala na burze v Paříži na 10 078 Kč. O dva dny později činila 11 580 Kč.
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Pšenice potravinářská (Kč/t) | 3 941 | 4 822 | 3 955 | 4 500 | 6 087 |
Zdroj: ČSÚ
„V produkci pšenice je ČR víceméně soběstačná. Očekáváme ovšem, že pokud dojde ke snížení celosvětové produkce obilí, jeho cena vzroste,“ říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR a dodává: „Je těžké predikovat, jak se bude situace dále vyvíjet. Pevně věříme, že se brzy alespoň částečně uklidní, budou zachovány dodavatelské řetězce i produkce, a nedojde tak k razantnímu zdražování.“
Podle České národní banky lze očekávat, že přímý dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený, protože země mají velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR (v případě Ruska 2,3 % a v případě Ukrajiny 1 %).
„Krátkodobě lze nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií. Stejným směrem bude na cenovou hladinu krátkodobě působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší,“ uvádí tisková zpráva z 24. února. ČNB zároveň zdůrazňuje, že má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.
Svaz pekařů a cukrářů v ČR se také obává zdražování kvůli případnému odchodu ukrajinské pracovní síly, která podle Svazu tvoří až 15 % zaměstnanců. „Většinou se jedná o ženy, které v Česku chtějí nadále zůstat. Přesto i pekaři již zaznamenali odchod několika ukrajinských mužů do jejich vlasti na základě povolávacího rozkazu,“ uvádí tisková zpráva ze 7. března 2022.
„Sledujeme zatím relativně malý odliv ukrajinských zaměstnanců zpět do vlasti. Je ale pravděpodobné, že v nadcházejících týdnech bude pokračovat. Věříme, že tento výpadek bude brzy pokryt nově příchozími lidmi, kteří byli nuceni narychlo opustit svůj domov a usadit se v ČR. Nejen členové našeho svazu jsou připraveni tyto příchozí zaměstnat. Aktuálně monitorujeme poptávku až po 1 500 zaměstnancích v pekárenském průmyslu,“ popisuje v tiskové zprávě Bohumil Hlavatý.
Klára Pukovcová
