Počet žáků základních a mateřských škol, jejichž rodiče si nemohou dovolit zaplatit stravné, se každým rokem zvyšuje. V aktuálním školním roce pomáhá projekt Obědy pro děti 10 364 žákům, což je o 655 více než loni. Podle odhadů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se čísla pro příští rok mohou zvýšit o další stovky. Důsledkem růstu cen potravin, energií i pohonných hmot, si u vzdělávacích zařízení o příspěvek na stravné žádá větší množství nízkorozpočtových rodin.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly spotřebitelské ceny v meziročním srovnání o více jak 11 %. Nárůst se týkal hlavně cen zeleniny, kde šlo o 5,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,6 %, nápojů o 2,1 %, uzenin o 2,2 %, sýrů a tvarohů o 1,9 % a drůbežího masa o 2,2 %.
„Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již 8 měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvedl k únorovým datům Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Základní školy
„My jsme zdražovali už v září minulého roku, ale obáváme se, že budeme muset reagovat na zvyšování cen potravin i letos,” uvedla vedoucí školní jídelny v pražské základní škole Dagmar Stőcklová.
Škola tak reagovala na novou vyhlášku MŠMT platnou od 1. září, která zvedla limity cen obědů asi o 20 procent. Rodiče ke konci minulého roku zaplatili za oběd pro dítě v ZŠ v průměru 28 korun. Od ledna a února se ale ceny dále zvyšují a školy očekávají nárůst minimálně o další dvě koruny. Podle dostupných informací na webových stránkách různých základních škol vyjde na některých z nich jeden oběd momentálně i 40 korun.
Mluvčí MŠMT Aneta Lednová v únoru pro ČTK uvedla, že by se školy měly vejít do limitu cen obědů daných vyhláškou i při současné inflaci, jelikož má na cenu vliv pouze cena surovin, úhradu provozních nákladů hradí zřizovatel zařízení školního stravování. Nevzala však ve svém prohlášení v úvahu, že se ceny energií mohou promítnout do cen potravin.
Školy také musí plnit tzv. spotřební koš. Ten legislativně stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Primárně určuje skupiny potravin a jejich doporučenou spotřebu žáka na den. Výpočtem spotřebního koše pak jídelna dokumentuje, jak tyto výživové požadavky dodržuje.
„Aktuálně jsme zapojeni v programu Obědy pro děti, který na naší škole využívá 6 žáků. V lednu roku 2020 jsme zažádali o zařazení naší školy, vytipovali jsme děti, které by mohly být zařazeny do projektu a od září 2020 měly děti obědy uhrazené. Na další rok máme vytipovaných 12 žáků,” doplnila Stőcklová. Hlavní nevýhodou programu je, že škola musí počítat s financováním vždy až od začátku školního roku, tedy před zápisem ke studiu, a ne všichni vytipovaní studenti splňují jeho kritéria.
Mateřské školy
Jídelny mateřských škol mají obdobné problémy. Zároveň je pro ně ale těžší dostat se ke státním příspěvkům, protože většina je cílená pro základní školy. Velká část z nich musela kvůli tomu zdražit obědy průměrně o 10 %.
„Z důvodu rostoucích cen potravin jsme byli nuceni zvýšit od ledna 2022 platby za stravné. Výpočet stravného na den pro děti do 6 let je 44 Kč, pro děti starší je 47 Kč. Celková měsíční cena stravného je nyní 968 Kč,“ uvedla hospodářka mateřské školy v Praze Gabriela Čermáková.
Celodenní stravné se zde zdražilo o 6 Kč na den, což ve výsledku zvyšuje roční výdaje rodin na stravování jednoho dítěte o 1500 Kč. Čermáková zdůraznila, že hlavním důvodem není samotný oběd, ale svačiny, které se podle spotřebního koše zadaného MŠMT musí skládat z pečiva, ovoce a zeleniny.
Tato škola je také dlouhodobě zapojena do projektu Zdravá pětka. Jedná se o celorepublikový vzdělávací program pro základní i mateřské školy, který je zaměřený na zdravý životní styl, především v oblasti zdravé stravy. Místo klasických dvou svačin mají děti při odpolední výuce k dispozici třetí svačinku ve formě nakrájeného ovoce. Do výsledné ceny stravování se tento program aktuálně projevuje nárůstem 2 Kč oproti jiným mateřským školám.
Důsledky dotovaných obědů
V roce 2017 provedla Nadace Open Society Fund pomocí společnosti Median analýzu “Obědy zdarma v předškolním a základním vzdělávání”. Z té vyplývá, že možnost mít v mateřské či základní škole oběd zdarma zlepšuje docházku téměř tří čtvrtin dětí ze sociálně slabých rodin. Vliv mají i na zlepšení socializace těchto dětí a posílení kolektivu.
Pozitivní efekty dotovaných obědů se liší v typech vzdělávání. Podle respondentů se v mateřských školách zlepšila docházka, výsledky těchto dětí a také se zvýšil počet dětí z nízkorozpočtových rodin ve škole. Analýza tedy ukazuje, že část dětí v předškolním věku mateřské školy pravidelně nenavštěvuje právě kvůli finanční náročnosti. Na základních školách zase více než jinde pozorují zlepšení socializace žáků ze sociálně slabších rodin a posílení kolektivu.
„Dle mého názoru se v našem případě po zapojení do projektu zlepšily školní výsledky části zapojených studentů. A docházka dokonce u tří z šesti dětí s dotovanými obědy. Nejedná se tedy o nějakou velkou statistickou skupinu, ale i malý pokrok za naše úsilí nás těší,“ uvedla Stőcklová.
Státní programy
MŠMT podporuje školní obědy zdarma dotačním programem Podpora školního stravování pro žáky základních škol. V posledních dvou letech se do něj podle kromě organizace Women for Women, která provozuje projekt Obědy pro děti, nikdo jiný nepřihlásil.
Pro letošní rok úřad zatím soutěž o dotace nevypsal. V návrhu rozpočtu ovšem počítá s částkou 60 milionů korun. Další finance by měly putovat na podporu obědů zdarma v mateřských školách v Karlovarském a Ústeckém kraji, shodně jako v loňském roce. Zda bude částka stejná jako loni, se zatím neví.
Dotace na obědy zdarma poskytovalo v uplynulých letech také ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) z Operačního programu potravinové pomoci, ten byl však provozován pouze do roku 2020. Ukončení programu vedlo ke skokovému nárůstu žádostí u projektu Obědy pro děti. Ministerstvo na něj reagovalo vytvořením nové verze projektu Obědy do škol, které zadalo do správy krajům. Ten má dvě podmínky: zákonný zástupce dítěte musí být aktuálně v hmotné nouzi a dítě musí jídlo konzumovat ve školní jídelně. Brání se tak proti zneužívání pomoci.
Obědy pro děti
Výše zmiňovaný projekt Obědy pro děti od obecně prospěšné společnosti Women for Women byl Ivanou Tykač zahájen po odvysílání reportáže v pořadu České televize 168 hodin v září roku 2013. Ta pojednává o hladovějících dětech. Cílem projektu je pomoci dětem, které se ocitly v těžké životní situaci a jejichž rodiče si nemohou dovolit zaplatit jim obědy ve školních jídelnách. Je primárně určený pro děti ze základních škol. Celková suma vyplacená na Obědy pro děti od počátku projektu překročila 183 milionům korun. Za tyto finance se v loňském roce najedlo 9 709 dětí a o 10 % vzrostl počet zapojených škol.
Projekt vznikl pod záštitou MŠMT s podporou MPSV. Finance z větší části získává z dotací ministerstva školství, kde je v současné chvíli jediným uchazečem v programu Podpora školního stravování pro žáky základních škol. Další finance přicházejí formou darů.
Pomoc poskytují přímo prostřednictvím základních škol a školních jídelen na základě darovací smlouvy tak, aby se obědy dostaly opravdu k dětem, zároveň to nezkomplikovalo více situaci jejich rodičů a finance nemohly být zneužity. Školy nevyčerpané zálohy na konci roku vyúčtovávají a případné přeplatky, vzniklé například nemocí, vrací zpět na transparentní účet projektu.
Chybí ale systémové řešení. Velká část škol není v projektech zapojená kvůli složitosti registrace, nedostatku informací o sociální situaci rodičů nebo nevhodnému datu nahlašování – rozpočty škol musí být uzavřené v lednu, ale o dotaci na obědy se žádá až od července. Školy ale nemají jistotu, že dotaci dostanou, proto s ní nemohou do rozpočtu počítat. Problém nastává také v případě přijetí dítěte z nízkorozpočtové rodiny na poslední chvíli.
Přesto projekty v letošním roce pomáhají přes 10 500 dětem, což představuje částku přes 53 milionů korun a snaží se nakrmit i další. V naplnění tohoto cíle jim například pomůže podpora projektu Obědy pro děti v rámci pořadu České televize – Peče celá země.
Dana Koubková
