Pražský hrad přichystal pro veřejnost novou výstavu. Při příležitosti 150. výročí narození představuje slovinského architekta Jože Plečnika, který měl zásadní vliv na dnešní podobu hradního komplexu. S jeho dílem se návštěvníci mohou seznámit prostřednictvím fotografií, modelů a informačních panelů v interiéru i exteriéru.
„Fotit architekturu je forma meditace“
Plečnik na přestavbě Pražského hradu pracoval 14 let. Za tu dobu vtiskl nezaměnitelnou podobu například bytu Tomáše Garrigua Masaryka nebo sloupové síni v Západním křídle. Postavil ale také Slovinskou národní a univerzitní knihovnu v Lublani nebo Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech.
Výstava ukazuje jeho uskutečněné i neuskutečněné návrhy prostřednictvím modelů, ale také snímků slovinského fotografa Saši Fuise. „Dá se říct, že focení architektury je taková forma meditace, kdy čekáte na ten jediný správný okamžik, na správné světlo,“ popsal svou práci. „Fotografie, které jsou tu vystaveny, vznikaly, a vlastně pořád vznikají v rámci projektu, který běží od roku 2008 a jeho cílem je zdokumentovat historické knihovny na Slovinsku, mezi něž právě patří i národní knihovna v Lublani,“ dodal.
Původně měl být tesařem
Plečnik se narodil v sedmdesátých letech 19. století. Podle přání otce se měl původně stát tesařem. Vyučil se v jeho dílně, ale poté pokračoval na průmyslovou školu do Štýrského Hradce a na uměleckou akademii do Vídně. Tam vystudoval architekturu pod vedením Otty Wagnera, který navrhl například vídeňskou Poštovní spořitelnu.
Později si založil vlastní ateliér a působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Výuce se věnoval velmi pečlivě po deset let, poté ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. „Tohoto nelehkého a významného úkolu se Plečnik zhostil s hlubokým porozuměním daného místa, jeho historie a důležitosti. S citem pro detail, ale i monumentálnost a gradaci hmot a uchopení celkových prostor, vytvořil Jože Plečnik potřebnou sounáležitost již stojících architektonických prvků a těch nově zbudovaných, a to včetně krajinného rázu. Vytvořil tak reprezentativní a výtvarně jednotný a fungující prostor,“ uvedl k výstavě Hrad.
Plečnik inspiroval zakladatele českého kubismu
Součástí výstavy budou také přednášky architekta Zdeňka Lukeše, které návštěvníkům přiblíží žáky, jež Plečnik v Praze učil. Ačkoliv byl představitelem Vídeňské secese, inspiroval Pavla Janáka a Josefa Gočára, kteří později položili základ českému kubismu. Vliv měl také na řadu dalších architektů, čímž přispěl k formování české moderní architektonické scény.
I kvůli svým žákům kladl Plečnik důraz na správnou životosprávu a snažil se jít příkladem. „Chci-li dělat dobrou architekturu, musím být dobrým člověkem,“ píše se pod jeho fotografií na prvním panelu výstavy. Architekt žil podle hlavního kurátora výstavy Vladimíra Šlapety velmi střídmým životem. „Součástí výstavy jsou také různé artefakty, například popelníky a špunty, kterými se ucpávalo víno cviček – oblíbené víno Plečnika i jeho žáků,“ doplnil. Návštěvníci se tak dozví i o Plečnikově osobnosti.
Projekt navazuje na předchozí výstavu v lánském zámeckém parku, která představovala Plečnikův život a dílo při příležitosti stého výročí zakoupení objektu Kanceláří prezidenta republiky. Oběma počinům předcházela ještě výstava v Lublani, odkud Plečnik pocházel. Výstava poukazovala na architektonickou linku mezi Českou republikou a Slovinskem.
Expozice Jože Plečnik na Pražském hradě bude veřejnosti přístupná od 1. dubna do 31. října 2022, a to v Tereziánském křídle Starého královského paláce a areálu zahrad a nádvoří Pražského hradu. Akce se koná pod záštitou prezidenta Miloše Zemana a je zdarma.
Markéta Plešková