V knihovně Václava Havla se ve středu večer potkávají čtyři nominovaní. Tři autorky a jeden autor, kteří patří k desítkám tuzemských spisovatelek a spisovatelů majících možnost vyhrát 21. ročník knižních cen Magnesia Litera. Vybrané umělce představuje série čtyř autorských čtení s volným vstupem pro veřejnost.
Magda Garguláková, nominována za knihu pro děti Ruka – kompletní průvodce, hned na úvod publikum vtahuje do příběhu vzniku knihy. ,,Dává mi smysl tvořit o věcech, které jsou obyčejné a bereme je jako samozřejmost. Mám ráda, když se na ně můžeme podívat ze všech uhlů pohledů,” vysvětluje. Publikaci tvoří například přehled o tom, jak člověk své ruce využívá, seznam slavných ruk nebo také rady, co s rukama určitě nedělat. Text doplňují ilustrace Vítězslava Mecnera a zde autorka, ve spolupráci s grafikem, do knihy ukryla odkazy pro pozorného čtenáře – například na slavný Rembrandtův obraz nebo dílo Marcella Duchampa.
Z debutu Chlapec s rybí hlavou, rozsahem útlé, leč obsahem hutné knihy, čte autorka Eliška Beranová. Příběh se zaměřuje na návrat ženy do jejího rodného města, kde vzpomíná na dětství a dospívání. ,,Taky pocházím z malého města, z Bruntálu. K napsání knihy mě inspirovala víkendová návštěva. Každá budova ve mně vyvolávala vzpomínky a musela jsem se s tím nějakým způsobem vypořádat. Město přímo neuvádím, nechtěla jsem ho očerňovat, protože ho mám velmi ráda. Vtipů o Bruntále je už tak hodně,” směje se Beranová. Melancholická nálada a nostalgie jsou v textu doplněny lyrickými opisy a tvoří jedinečnou atmosféru.
,,Kniha je to depresivní, nebo spíš temná. Snažila jsme se ale i o vtipné pasáže, nebo aspoň věty,” popisuje další spisovatelka Kateřina Rudčenková svou novelu Amáliina nehybnost. Autorka napsala dílo s autobiografickými prvky a osobitým jazykem. Sama přiznává, že právě proto je pro ní těžké o textu mluvit, původně ho totiž chtěla vydat pod pseudonymem. Vznikla ale velmi osobní zpověď vyprávějící příběh hrdinky, která v životě zažívá mnoho náročných, ale i povznášejících momentů.
Také hudební publicista Pavel Klusák měl pocit, že je potřeba odvyprávět, nebo spíš převyprávět jeden příběh. ,,Pamatuji si, když byl Karel Gott v novinách každý den. Legenda, že jde o někoho výjimečného, přetrvala. Měl jsem pocit, že ten příběh jde vypovědět i jinak,” objasňuje vznik knihy. Čtenáři si v jeho knize mohou přečíst jiný příběh zpěváka, než na jaký byli dosud zvyklí. Časově se rozpíná od 50. do 90. let a i když autor přiznává, že jeho názor je skeptický, nejde o nenávistní knihu, ale o silný příběh československé hudební hvězdy a vývoje popové hudby.
Tereza Spáčilová
