Ministerstvo školství plánuje v rámci Strategie 2030+ reformu maturitních zkoušek. Jejich současnou podobu totiž mnozí pedagogové i žáci středních škol vnímají jako zastaralou. Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 proto přišel s návrhem dvou verzí maturitní zkoušky – profesní a klasické. „Jsou rozevřené nůžky mezi tím, na co žáky připravujeme a tím, co by se mělo ve 21. století vyučovat,“ upozorňuje v diskusi SKAV a EDUin učitelka Jana Podoláková z Hotelové školy v Poděbradech.
„Jestli chceme proměňovat vzdělávací soustavu, ale u toho si necháme zastarávající způsob testování, tak je to, jako kdybychom se přivázali za nohu ke sloupku zatlučenému do země,“ říká psychometrik Jiří Münich. V debatě o nové podobě závěrečných zkoušek na středních školách rezonuje například to, že didaktické testy z českého jazyka, které připravuje společnost CERMAT a jsou součástí společné maturitní zkoušky, často končí jako tipovací hra. „Texty jsou velmi dlouhé, naši studenti mají velký problém se tak dlouho soustředit. Buď vůbec nestihnou test dodělat, nebo vidí vleklý dlouhý text, který pro ně představuje problém,“ říká Tereza Králová z Akademie řemesel Praha.
Žáci z odborných škol by podle think-tanku měli mít možnost zvolit si místo klasické zkoušky profesní maturitu. Ta by se mohla více zaměřit na znalosti a dovednosti, které absolventi uplatní při výkonu povolání a její součástí by nebyl didaktický test tak jako u klasické maturity. Tu by si volili žáci, kteří budou chtít pokračovat ve studiu na Vysoké škole.
Jan Mareš z MŠMT ale nesouhlasí s tím, že by žáci na odborných školách plnili pouze profilovou část maturity. „Žák by měl být srozuměn s tím, že se od začátku připravuje na kompletní maturitní zkoušku a v průběhu studia se rozhodne. Maturita by měla obsahovat obě části i v odborném školství,“ myslí si.
Další novinkou by mohla být možnost rozložit si jednotlivé části maturitní zkoušky v čase a některé předměty splnit už v prvních třech ročnících studia. Žáci by toho mohli využívat například u anglického jazyka. Ministerstvo školství také aktuálně testuje nový model profilové části maturity – komplexní absolventské práce s obhajobou. „Z tohoto pojetí maturity jsou studenti, kteří se pro ni rozhodli, nadšení, je mnohem víc propojena s reálným profesním životem a s reálným světem práce,“ chválí novinku ministerstva Podoláková.
Pro novou podobu maturit bude zásadní celospolečenská debata. „Je potřeba se o tom bavit, to je jediná cesta, jak najdeme nějakou shodu,“ upozorňuje Mareš. Upravenou formu zkoušek si žáci vyzkouší nejdříve v roce 2024.
Veronika Marcinková