Po škole se scházejí na lavičkách u Alžbětiných lázní nebo relaxují v čajovně. Večer pak zajdou na pár piv do oblíbeného Tipáče a v noci si odskočí na burger „k Amíkovi”. Užívají si v ulicích města chvíle pohody a ryzích přátelství, ale jakmile odmaturují, kompletně zmizí. Proč? Studenti z Karlových Varů totiž nemají možnost dále rozvíjet znalosti získané ze střední školy v rodném kraji. Kamarádství i vztahy rozdělí vzdálenost měst, společné chvilky se z parku přesunou na Instagram. „Tomu chceme zabránit,” zní z úst karlovarských politiků.
Debatami o vysoké škole víří náladami v kraji už dlouho, nikdy ale nedošli ke společnému rozuzlení. „Kdybych měla možnost studovat na univerzitě ve Varech, bylo by v začátcích všechno jednodušší,” myslí si pětadvacetiletá Jana, která si pro navazující vzdělání v oboru fyzioterapie zvolila jednu z pražských lékařských fakult.
Vzdálila se pečujícím rodičům a rozešla se s přítelem, který nalezl zalíbení v plzeňské univerzitě. „Vysoká nás rozdělila a nebylo nic, co by nás spojilo zpět,” posteskne si.
Kdyby diskuze mezi karlovarskou elitou probíhala dřív a měla kladný spád, možná už by teď podobnou situaci nezažila. Ale nebyl by to kraj „historicky nejhorší úplně ve všem”, aby vše nenechal zajít do nesmyslných extrémů.
Vylidňování, nejnižší mzdy, nudná a neatraktivní nabídka práce, to je jen krátký výčet problémů, které lázeňský region sužují.
„Snad už všichni pochopili, že vzdělanost u nás opravdu upadá. Záleží nám na rozkvětu kraje, a proto jsme s kolegy napříč politickým spektrem na jedné lodi,” pyšní se radní pro školství karlovarského kraje Jindřich Čermák, že se ve vyšších patrech nalézá společná řeč.
Že by si karlovarští politici konečně uvědomili, že je zbytečné vytvářet neopodstatněné spory a společnost v kraji ještě více rozdělovat? Sice pozdě, ale přece.
Peníze spojují
„Našim cílem teď je ukázat lidem, že univerzita má v našem regionu opodstatnění. Koukněme se, kolik specifických oborů náš kraj nabízí a jak by jim vysoká škola slušela,” komentuje Čermák.
Samozřejmě, že slušela. Ale co ta náhlá změna názorů? „Spojila nás touha po vzdělaném kraji,” volají politici. „Vysoká škola by přitáhla studenty a ti by zase přitáhli finance do určitého segmentu podnikání,” avizuje Čermák.
Jasně, touha po penězích nezní tak vznešeně jako touha po vzdělání. Jde to však ruku v ruce, hloupý kraj zkrátka tolik nevydělává.
Ale nebuďme přehnaně pesimističtí.
Vysoká škola by chátrajícímu regionu skutečně pomohla, navíc už nyní padají návrhy na zajímavé obory. „Doufáme, že do zdárného konce dotáhneme bakalářský obor kinantropologie (wellness specialisty), který se snad bude brzy otevírat,” přeje si Čermák.
Vysokoškolský život už si zkoušejí studenti v Chebu, kde fungují pobočky ekonomické a pedagogické fakulty plzeňské univerzity. „Tam můžete navštěvovat kombinované studium učitelství pro první stupeň,” připomíná Čermák.
„V Karlových Varech pak uvažujeme o magisterském oboru fyzioterapie, v Chebu jednáme o rozšíření pedagogických oborů a taky se snažíme o propojení ekonomického a strojírenského odvětví, které by poskytovalo dvojjazyčné studium.”
Táhnou za jeden provaz
Je příjemné vidět, že po hádkách na jednáních a na Twitteru, jsou karlovarští představitelé jednotní. „Už zbývá jen propojit občany, postavit vejšku a všechny naše problémy zmizí,” glosuje karlovarský rodák Jakub, student Filozofické fakulty v Praze.
Samozřejmě, všichni ví, že na zelené louce nevyroste masivní univerzita s rozlehlým kampusem, desítkou fakult a stovkami studentů. I když by si to mnozí přáli.
„Křišťálovou kouli nemám, ale jsem optimista a doufám, že samostatná vysoká škola by tady mohla být do dvaceti let,” přeje si Čermák. „Důležité je jít zatím po malých krůčcích.”
Podstatné také je, že studenti i všichni ostatní v karlovarském kraji mají naději, že se politici dokáží i semknout. A že po hádkách o rekonstrukci Vřídelní kolonády a Císařských lázní můžou společnými silami opravdu něco změnit.
„Těším se, že by se z našeho chudého regionu opravdu mohlo stát významné místo i mimo lázeňskou sezonu a filmový festival,” říká obyvatelka Martina, které se nápad na univerzitu velmi zamlouvá.
„Konečně cítíme, že se věci hýbou správným směrem,” radují se středoškolští pedagogové. Vysoká škola v Karlových Varech tak může opravdu spojit jak politiky, tak všechny ostatní obyvatele.
Markéta Plšková
