Předsedové parlamentů zemí Visegrádské skupiny jednali v Praze, sešli se dva dny po premiérském summitu V4. Probírali hlavně energetiku, migrační politiku a ruskou agresi na Ukrajině. Kvůli tomu byl na část jednání přizván také předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
Česko od minulého července vede visegrádskou čtyřku, své předsednictví staví na třech pilířích: bezpečné a vyspělé společnosti, inovativní a propojené ekonomice a podpoře Ukrajiny. Těmto tématům se věnovali také šéfové parlamentů. Všichni se shodli, že válka na Ukrajině je zapříčiněna Ruskem, jak potvrdila předsedkyně české sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „I slova jsou určitou zbraní, měli bychom s nimi tak zacházet. Propaganda je součástí tohoto boje a my máme bojovat proti ní,“ upozornila tak na slova slovenského premiéra Roberta Fica. Ten ve svém projevu hájil Putina a podkopával západní podporu Ukrajiny.
V čem se ale zástupci zemí rozchází, je podoba pomoci Ukrajině. Polská strana, zastoupená senátorkou Małgorzatou Kidawovou-Błońskou a předsedou parlamentu Szymonem Hołowniem, se s českou shodne i na militární pomoci. Chtějí tak podpořit iniciativu českého prezidenta Petra Pavla a vlády o společném nákupu munice pro Ukrajinu, o dalších postupech budou země ještě jednat. Slovenský předseda Národní rady Peter Pellegrini naopak řekl, že mu v řešení konfliktu na Ukrajině chybí mírová jednání. Ta by dle jeho slov měla vycházet z ukrajinské strany. Jinak se dle Pellegriniho nacházíme ve slepé uličce řešení války. Zástupci států se shodli také na ustupování od ruského plynu a ropy. Česká republika plyn již neodebírá a od ropy má v plánu odstoupit do konce roku 2024. Ostatní země přistupují k podobným krokům.
Tématem byla také budoucnost uskupení, o rozpadu polemizoval i polský premiér Donald Tusk. Polsko by mělo v červenci Česko vystřídat na pozici předsednictva V4. Z jednání premiérů i předsedů parlamentů však vzešlo, že existence hnutí má smysl, i kvůli sousedským vztahům států a regionální spolupráci. „Můžeme otevřeně jednat o tom, co máme společného, i o tom, co nás dělí,“ konstatoval výsledek jednání Hołownia. Dlouhodobě se uskupení shodovalo na migrační politice. I teď chtějí zachovat kontrolu vnějších hranic EU a spolupracovat na řešení příčin migrace.
K častějšímu setkávání států by mohla dopomoct také nová on-line platforma.
Aiko Šotola
