Oproti únoru přinesl březen meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta. Na vině je hlavně zdražení ročních dálničních známek o více než polovinu, řidiči za ně od března místo 1500 zaplatili 2300 korun. O 1,6 procenta více dali i za pohonné hmoty. Zlevnění se spotřebitelé dočkali v supermarketech, nižší ceny se týkají především ovoce, zeleniny, vajec, vepřového masa a mléčných výrobků. Data zveřejnil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).
Spotřebitelské ceny se v kontrastu s loňským rokem zvedly o dvě procenta, index tak zůstal stejný jako v únoru. „Ceny meziročně klesly jedině v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla ve zprávě ČSÚ Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen úřadu. Tím se vyrovnal výjimečný nárůst cen dopravy, zapříčiněný prvním zdražením dálničních známek v posledních deseti letech. Výsledná stagnace překvapila i Českou národní banku (ČNB), která podle své únorové prognózy očekávala březnové indexy o 0,9 procentního bodu vyšší.
Cenovou hladinu ovlivnilo také o 7,1 procenta dražší nájemné spolu s většími výdaji na údržbu bytu, vodné, stočné a elektřinu. Těm, kteří bydlí ve vlastním, vzrostly náklady jen o 0,9 procenta. V Česku si za bydlení nepřiplatí jen místní, ale i turisté. Za přenocování v hotelu zaplatí meziročně o devět procent více. Cenovkami za pokoje v současnosti hlavní město dorovnává například Berlín a zbavuje se tak nálepky levné evropské destinace.
Meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen na přelomu roků 2023 a 2024
Zdroj: koláž Redakce IKSŽ z dat ČSÚ
Podle Libora Duška, ekonoma a vedoucího analytického týmu Ministerstva pro místní rozvoj, stojí za drahým nájmem vysoká poptávka. „Roste počet obyvatel, obzvlášť v atraktivních regionech jako je Praha. Nabídku lze navíc zvednout jen v dlouhodobém horizontu, současná výstavba potřeby obyvatelstva nestíhá,“ popsal pro Redakci IKSŽ ekonom.
Nejnovější prognóza Ministerstva financí předpovídá na rok 2024 průměrnou inflaci 2,7 procenta. Hlavní ekonom Deloitte David Marek ve vyjádření pro ČTK předpokládá, že aktuální deflace odezní a indexy mírně porostou. Měly by se ale udržet kolem tříprocentní hranice, která odpovídá inflačnímu cíli ČNB. S jeho závěry se ztotožňuje i Libor Dušek, který předpokládá, že inflaci zrychlí hlavně ceny bydlení. U potravin naopak očekává maximálně mírné zdražení.
„Dynamika inflace do budoucna slibuje ukotvení inflačních očekávání všech hráčů v ekonomice. Čeká nás období stabilního růstu cen v rámci inflačního cíle ČNB,“ shrnuje pro Redakce IKSŽ ekonomka a vysokoškolská pedagožka Hana Moravcová. Upozorňuje ale na to, že cenová hladina je oproti roku 2015 nyní o 50,4 procenta vyšší. Za nákup, který by před devíti lety stál stokorunu, dnes spotřebitelé dají v průměru 150 korun a 40 haléřů.
autorka: Cecílie Sekalová
ilustrační foto: Dominik Fiala, Redakce IKSŽ
