Necelé dva měsíce před volbami do Europarlamentu rozvířilo diskusi přijetí takzvaného Migračního paktu. Ten by měl přispět ke zjednodušení migrační politiky a nastavit férové podmínky pro všechny členské státy. Reforma migrační legislativy má také mnoho kritiků, a to i z řad českých zástupců. Z našich jednadvaceti poslanců se pro něj zvedla pouze jedna ruka.
Nová pravidla mají například výrazně zjednodušit a zrychlit azylové řízení. Vytvoří se pečlivý systém kontrol a identifikace nových azylantů. Zároveň vznikne databáze Eurodac pro ty, kteří překročí hranici nelegálně. Předpisy se vztahují i na boj proti účelovému využívání migrantů. Například k destabilizaci Unie. V neposlední řadě má nový „solidární systém“ odlehčit zemím, které čelí největšímu migračnímu náporu. Odpovědnost se tak přenese i na ostatní členské státy. Ne všichni jsou ale ke schválené novince optimističtí.
Reforma, která se skládá z deseti různých zákonů, prošla velmi těsně. Česko patřilo z hlediska hlasování mezi nejvíc kritické země. Z jednadvaceti poslanců byla pro balíček jako celek pouze Radka Maxová (SOCDEM), většinu podpořil také Luděk Niedermayer (TOP 09).
Mezi nejhlasitější kritiky na domácí scéně patří předseda SPD Tomio Okamura, podle kterého úprava znamená „přísun islámu do Česka“. Ostře se k rozhodnutí staví i bývalý premiér Andrej Babiš, který reformu vnímá jako „pozvánku pro nelegální migranty“. Frustraci ihned vyjádřil na sítích.
Rozpolcenost hnutí ANO
„Evropský parlament dnes schválil imigrační pakt se skrytými kvótami na uprchlíky. Připravili ho a dojednali ministr Rakušan a premiér Fiala v rámci jejich šíleného předsednictví EU. Chlubili se tím, plácali se po zádech a teď od toho dávají ruce pryč,“ kritizuje Babiš českého ministra vnitra.
Ten naopak změnu v legislativě považuje za dobrou zprávu a obrovský úspěch. „Migrační pakt umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území,“ reagoval Vít Rakušan (STAN) na síti X.
K Babišově vyjádření je nutné dodat, že dvě poslankyně za Babišovo hnutí Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které se v době vyostřené prezidentské kampaně jejich předsedy s vedením strany rozkmotřily, nehlasovaly proti přijetí, ale pouze se zdržely. Pro naopak byla už zmíněná Maxová, která je sice nyní v řadách Sociální demokracie, ale před pěti lety kandidovala právě za ANO.
Piráti na lodi s euroskeptiky?
Proti přijetí nařízení o azylu a migraci byli například také všichni tři zástupci za Pirátskou stranu. To od této liberálně-progresivní strany může znít do jisté míry překvapivě, jelikož Piráti, jako jedni z mála v Česku, mají k migračním otázkám smířlivější postoj. Podle nich nejde o komplexní řešení.
„Tato legislativa nabízí pouze kosmetické úpravy, a přitom celý proces časově a byrokraticky zatěžuje. Pár věcí se balíčku podařilo, ty jsme podpořili. Toto ne,“ vysvětluje svůj postoj europoslankyně a neúspěšná kandidátka na předsedkyni strany Markéta Gregorová.
Zákony už pouze čekají na schválení od Rady Evropy. Podle odhadů vejde nová legislativa v platnost do dvou let. Další dva roky budou mít členské státy na to, aby nové směrnice implementovali do svých právních systémů. To může být ve skeptickém Česku ještě složité. Hnutí ANO už se nyní kvůli rozhodnutí chystá svolat mimořádnou schůzi Sněmovny.
autor: Tobiáš Wágner
ilustrační foto: Evropský parlament / Multimedia centre
