Evropská unie na summitu v Bruselu díky české iniciativě opět jednala o pomoci Ukrajině. Prezidenti a premiéři členských států také probírali vztahy s Tureckem a přijali další sankce vůči Íránu. Dnes se budou věnovat i požadavkům farmářů. „Unijní státy souhlasí, že je potřeba racionalizovat požadavky vůči zemědělcům,“ popisuje pro Redakci IKSŽ zahraniční redaktorka severu iROZHLAS.cz Anna Urbanová. V souvislosti s českou zahraniční bezpečnostní politikou hovoří o „zlatých časech“.
Krátce po dnešní půlnoci skončil první den mimořádného summitu. Tématem měla být ekonomická konkurenceschopnost EU a také vztahy s Tureckem. O čem se nakonec jednalo?
Řešila se akutní situace na Blízkém východě. Padl návrh, že by se měl sankcionovat Írán. Konkrétně by se cílilo na rakety a drony, kterými Írán o víkendu zaútočil na Izrael. Zároveň unijní lídři vyzvali ke zdrženlivosti na Blízkém východě – opět padla výzva k příměří a zároveň apel, aby obě strany braly v potaz, že tam jsou rukojmí. Na požadavek z české strany se do závěrů dostala znovu Ukrajina, aby se Unie znovu zasadila o rezistenci vůči Rusku. Aktuálně se apelovalo na poskytování protivzdušné obrany.
Mluvíte o českém požadavku, který EU vyslyšela. Dá se říct, že po návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě má Česko větší vliv?
Nemyslím si, že je to jen díky této návštěvě. Je to převážně díky české iniciativě, která je už více než měsíc ve veřejném prostoru. Česko spolu s Nizozemskem a Dánskem iniciují, aby se munice dala nakupovat nejen z členských států Evropské unie, ale i ze třetích zemí. Často se mluví o zlaté hodince české zahraniční bezpečnostní politiky a podtrhuje to i návštěva v Bílém domě.
Lídři debatovali také o vztazích Evropské unie a Turecka. Na čem se shodli?
Označili Turecko za spojence a partnera pro komunikaci. Byly to ale spíše obecné závěry, protože vůči Turecku stále převládá opatrnost. Státy Evropské unie si ale uvědomují, že je potřeba se s ním bavit, protože je to silný hráč.
Z návrhu závěrů summitu vyplývá, že unijní lídři by se mohli zasadit o vytvoření odolnějšího sektoru zemědělství. I to je v návaznosti na protesty zemědělců pro Česko velké téma. Shodne se ale na něm s ostatními zeměmi?
Zemědělství považují za důležité všechny státy právě kvůli zemědělským protestům, které od začátku roku probíhají napříč Evropskou unií. Unijní státy se shodují, že je potřeba racionalizovat požadavky, které vůči zemědělskému sektoru EU má. Nemělo by to ale být na úkor zelené transformace, jež si členské státy odsouhlasily už několik let zpátky. Dnes nicméně asi opět dojdou k obecnému závěru.
Vrátí se summit k tématu konkurenceschopnosti?
Lídři by se měli zabývat zprávou Enrica Letty, který dostal za úkol vypracovat návrh možné reformy vnitřního trhu, právě dnes. Téma odsunuli podle mých informací kvůli tomu, že ji měl bývalý italský premiér předložit už několik dní zpátky, ale nakonec ji dodal jen den před konáním dvoudenní Evropské rady. Ostatní tak neměli dostatek času prostudovat 150 stránek reforem, které navrhuje.
S čím souvisí?
Z přípravných rozhovorů před Evropskou radou mě zaujalo, že by se měla vést debata o tom, jak harmonizovat služby v rámci členských států. Problém je v tom, že každý členský stát si dává jiné daně pro sektor služeb. Je to pak velmi složité, když se překračují hranice. Pokud by mělo dojít k reformě v oblasti daňového sektoru a jednotné dani na služby, tak to už by opravdu byl krok k federalizaci, s čímž by česká strana nesouhlasila.
Předpokládá se, že debata na toto téma bude divoká. Vzhledem k tomu, že Lettova zpráva byla zveřejněna se zpožděním, tak se spíš očekává, že nyní začnou první debaty a následně se překlenou do dalších jednání. Rozhodně nepadnou závěry, které by vedly k přímým důsledkům.
Autor: Johann Foss
Ilustrační foto: Pixabay
