Jaké vtipy, narážky či komentáře jsou v akademickém prostředí už za hranou? Které doteky jsou ještě přípustné? „Vysoká škola nemá být Tinder premium,” otevírá téma sexuálního obtěžování Karolína Kolářová, lektorka ze spolku Konsent. Naráží tím na seznamovací aplikaci. Spolu s kolegyněmi školila 17. dubna studenty z pražské Fakulty sociálních věd (FSV). Univerzity se totiž snaží o prevenci sexuálního obtěžování. Podle starších průzkumů se s ním při studiu setkají téměř čtyři pětiny vysokoškoláků.
Během programu seděli vysokoškoláci v kruhu. Na úvod přemýšleli, co vlastně sexuální obtěžování je. Zmínili přitom různé formy chování, jako jsou nevhodné vtipy, návrhy či fyzické doteky. Lektorky přitakávaly a pojem následně samy shrnuly. Dosavadní výzkumy i zkušenosti odborníků potvrzují, že právě nejistota ohledně toho, co pojem znamená, stojí za malým počtem hlášených případů a obtížným řešením problému. Na programu workshopu byly dále i modelové situace, na kterých se studenti učí, co dělat, pokud mají sami zkušenost se sexuálním obtěžováním nebo jsou jeho svědky.
„Naše workshopy jsou pojaté interaktivně, což je jejich největší výhoda. Je to efektivní způsob, jak probrat citlivá témata, otevřít diskusi, nabourat v ní mýty a zároveň předat informace,“ popisuje Zuzana Rathouská, koordinátorka projektu Respekt až na půdu*akademickou ze spolku Konsent.
Ten s programy prevence sexualizovaného násilí začínal nejprve na základkách a středních. „Velmi rychle nám ale došlo, že vysoké školy nejsou bezpečnější, protože se tam potkávají dospělí lidé. Je to spíš naopak. V tomto prostředí dlouho neexistovala prevence genderově podmíněného násilí, proto vznikl projekt Respekt až na půdu*akademickou,“ říká jeho koordinátorka. Zdůrazňuje také mocenský aspekt, který vyplývá z hierarchie mezi studenty a vyučujícími, a sexuální obtěžování na akademické půdě tak nevyhnutelně doprovází.
Na spolek se z FSV obrátily s prosbou o organizaci workshopu studentské ombudsosoby, které fakulta poprvé volila v roce 2023. „Snažíme se obecně vytvořit bezpečnější studijní prostředí, ombudsosoby pomáhají studentům nejen v případech nevhodného chování, ale i v oblasti duševního zdraví a wellbeingu,“ vysvětluje pro redakci IKSŽ Barbora Procházková, předsedkyně Sociální komise FSV, jejíž součástí jsou právě i studentští ochránci práv.
Budova Fakulty sociálních věd v Jinonicích
Podobná opatření přijala i pražská Právnická fakulta, na jejich nutnost ji upozornilo dotazníkové šetření mezi studenty i nedávné medializované kauzy. První její ombudsmankou se stala v létě 2022 advokátka a mediátorka Eva Hrubá. „I přes podporu vedení a pozitivní zpětnou vazbu vnímám ve funkci limity. Zatím mě kontaktovaly jednotky osob, což mě omezuje v navrhování změn. Doufám, že brzy dojde mezi studenty a zaměstnanci ke komplexnímu průzkumu, abych získala validní data,“ přeje si.
„Ombudsmanské pozice byly ještě nedávno raritou, dnes už jsou téměř normou. Univerzity se ale teprve učí problém řešit, a bohužel nemají kde brát inspiraci,“ zmiňuje Rathouská. Prostředí vysokých škol se totiž mezi státy značně liší i legislativní úpravou a rozpočtem. „Situace se ale určitě mění k lepšímu. Školy jsou ochotnější do prevence sexuálního obtěžování investovat více času i peněz. Máme před sebou ale dlouhou cestu. Kromě workshopů bychom rádi spolupracovali na systémových řešeních. Mým osobním snem je vyvinutí interaktivního online kurzu, který by umožnil záživnou formou vzdělávat větší množství studujících,“ shrnuje dosavadní vývoj Rathouská.
Výzkum realizovaný Fakultou humanitních studií v letech 2008 až 2009 ukázal, že 78 procent vysokoškoláků si z univerzity odnáší zážitek splňující charakteristiku sexuálního obtěžování. Tři procenta studujících tak svou zkušenost v dotazníkovém šetření sama popsala. K podobným datům došel i evropský projekt UniSAFE. Jde přitom o jediná dosavadní šetření popisující sexuální obtěžování na akademické půdě v českém prostředí.
autorka: Cecílie Sekalová
ilustrační foto: Redakce IKSŽ
