Dohoda o čistém průmyslu, kterou ve středu představila Evropské komise, tvoří plán na podporu konkurenceschopnosti a odolnosti evropského průmyslu. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen má projekt odstranit překážky, které unijní podniky stále svazují. Samotná dohoda vyvolala bouřlivé debaty o reálnosti zelených ambicí i možnostech jejich financování. Informovali o tom odborníci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Analytička Vendula Kazlauskas komentovala cíl snížit emise do roku 2040 o 90 procent. „Od českých politiků zaznívá, že jeho splnění je nemožné, přitom Národní energeticko-klimatický plán počítá s podobným záměrem,“ poznamenala na čtvrteční tiskové konferenci AMO a připojila příklady ze zemí mimo EU. „I v Číně v posledním roce tvořila 10 procent hrubého domácího produktu čistá energie.“
Vrcholný orgán EU vypracoval kromě clean industrial deal také tzv. omnibus package. Ten je podle Kazlauskas bezprecedentní. „Dříve se to používalo pro zjednodušení u finanční legislativy, ale otevření u vyjednané legislativy z předchozích pěti let může oslabovat předvídatelnost i další legislativní snahy komise,“ uvedla a dodala, že návrh teď bude projednávat rozštěpený Evropský parlament. „EPP plně podporuje Ursulu von der Leyen, ale socialisté a zelení ji kritizují,“ prohlásila.
Udržitelnost prioritou
Samotnou Dohodu o čistém průmyslu (CID) rozebral analytik Antonín Šámal. Podle něj se jedná o zásadní balík opatření průmyslové politiky EU, který mimo cíle být klimaticky neutrální do roku 2050 obsahuje i další strategie. „Například prioritizuje evropské udržitelné produkty, s čímž už Komise začala letos u oceli, označuje emisní intenzitu, zákazník se tak může rozhodovat mezi různými výrobky,“ vysvětlil. Zároveň zde podle něj dochází ke zjednodušení uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). „Teď se zaměřuje pouze na velké dovozce od padesáti tun za rok, zároveň se to týká pouze oceli,“ osvětlil.
Financování projektu okomentoval vedoucí klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth Březovský. To se z jeho pohledu bude odvíjet z velké části od ochoty států si půjčovat. „Například Německo s Merzem bude nejspíš pro, dánské předsednictví také dává signály, že nebude v tomto ohledu jestřáb,“ uvedl. Zhodnotil i pozici Česka, která je důležitá z toho důvodu, že o většině financí se bude rozhodovat na úrovni členských států. „Zatím jsme spíše konzervativní a negativní, zároveň budeme muset řešit i naše domácí politiky, jako daňovou a sociální, které nelze oddělit od politiky zelené transformace,“ řekl.
„Nemáme strategii“
Jak samotné AMO přemýšlí o průmyslu a dekarbonizaci, vysvětlila analytička Júlia Hamráková. Organizace modeluje postupné snižování oxidu uhličitého v industriálním sektoru, které hraje důležitou roli. „Emise průmyslu tvoří stále asi šedesát procent tuzemských emisí, jedná se hlavně o výrobu kovů, zpracování minerálů a chemický průmysl,“ vysvětlila a dodala, že se odborníci v AMO domnívají, že českému hospodářství stále chybí strategický rámec.
Asociace pro mezinárodní otázky je nevládní nezisková organizace zaměřující se na výzkum, vzdělávání a podporu hodnot demokracie, svobody a udržitelnosti v oblasti mezinárodních vztahů. Realizuje výzkum, vzdělávací projekty a přispívá k rozvoji české zahraniční politiky.
Autor: Dan Petrášek
