Česká pošta si zajistila fungování do roku 2029. Pomohla jí k tomu i transformace, na kterou ale není ve společnosti jednoznačný názor. „Převzali jsme poštu ve chvíli, kdy o ní média říkala, že je mrtvá, nešlo začít s transformací a muselo se zatáhnout za ruční brzdu, aby tu pro občany vůbec byla,“ obhajuje své kroky ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pošta podle něj patří do páteřní struktury státu a musí lidem poskytnout základní komunikační služby.
Přes 250 uzavřených poboček, propouštění nižších tisíců zaměstnanců a velké ztráty. Pošta se v krizových okamžicích nebála udělat velké škrty, aby udržela svou činnost v provozu. „Skutečně jsme se dotkli existenčního limitu, pustili jsme se do transformace podniku, který byl určen k zániku, hrozila nám insolvence,“ vysvětlil generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán. Se stabilizací mu pomohlo i sjednání krizového managementu.
Od historicky nejvyšší ztráty v historii ve výši téměř dvou miliard se instituci podařilo odrazit ode dna, ale stále není jasné, jakým způsobem bude v budoucnosti fungovat. Podle Štěpána je zásadní vyřešit nerovnováhu mezi příliš robustní infrastrukturou, tedy množstvím nabízených služeb, a malou poptávkou. I proto se rozhodl jít kabinet ministra vnitra cestou snižování kapacit. „Stále ale disponujeme nejširší poštovní sítí, 2900 poboček nikdo v Evropské unii nemá. Samozřejmě chápu, že uzavíraní je vždy nepříjemné,“ hájil situaci Rakušan.
Zmíněný počet provozoven je minimem, co stanovuje jedno z nařízeních vlády. Legislativních předpisů, které limitují směřování pošty jako státního podniku, je více. I přes ně se ale nabízí prostor pro inovace. Rakušan se Štěpánem se shodli, že by měl stát pro občany zajistit základní služby, ale nevidí problém v poskytnutí nějakých nadstandardních. „Stále se bude vyvíjet, čím zaplníme platformu České pošty do budoucna. Proč by nemohla rozvážet třeba i potraviny?“ jmenoval jako příklad jednu ze služeb Rakušan.
S inovacemi se pojí také digitalizace, ke které bude Pošta v budoucnosti směřovat. Nerada by přitom ale ohrozila velkou část občanů, která spoléhá na off-line prostředí.
V tomto kontextu upozornila senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO), že lidé, kteří se v digitálním prostředí neorientují, jsou aktuálně znevýhodněni. „Zranitelná skupina obyvatel, která neovládá digitální prostředí, má teď dražší služby,“ upozornila s tím, že transformaci obecně nevnímá jako dobře uchopenou a nelíbí se jí zejména plánované odštěpení Balíkovny. „Nesouhlasím s tím, aby se Česká pošta rozprodala, obávám se její budoucnosti,“ komentovala Mračková Vildumetzová. Podle Štěpána je ale rozdělení komerčních a veřejných služeb nezbytné pro transparentnost a správný chod podniku.
Zásadní proměna České pošty je ale podle ministra Rakušana nevyhnutelná. Také by nerad předal úřad bez jasného plánu pro svého nástupce. „Ten, komu budu předávat složku s poštou po konci svého působení, určitě neuslyší, že jsme se jí za celou dobu nedotkli, jako jsem to slyšel já,“ zdůraznil Rakušan.
Autor: Jan Korselt
