Myslíte si, že mladí lidé si se staršími generacemi nerozumí, že řeší zcela jiné problémy a mají velmi odlišný postoj k životu? Pokud ano, jste na omylu. Nově zveřejněný výzkum ústavu STEM, zpracovaný pro spolek Díky, že můžem říkat pravý opak. Podle výsledků se mladí „v mnoha ohledech až překvapivě podobají starším generacím“.
Podobnosti výzkum nachází v tom, že všechny generace jsou bez zásadních rozdílů spokojeny se svým osobním životem, kriticky hodnotí vývoj situace v Česku a svou budoucnost nejčastěji označují jako nejistou. Respondenti různých věkových skupin se naopak neshodují v prioritách, kterým by se stát měl věnovat.
Pro mladé (17–29 let) je nejdůležitější zvýšení dostupnosti bydlení, třicátníci by ocenili větší podporu rodin s dětmi a padesátníci pak snižování daní.
Nejstarší generace by nejvíce uvítala zkvalitnění zdravotní péče. Průzkum si spolek nechal vytvořit jako výchozí podklad pro jeho novou platformu Generace Future. Ta má spojovat všechny, kterým budoucnost Česka není lhostejná. Společně s výzkumem ji členové spolku a influencers veřejnosti představili včera ve večerních hodinách.
V rámci Generace F spolek připravil na nadcházející dva měsíce sedm regionálních debat zaměřených na nejpalčivější problémy mladých. „Budeme na nich naslouchat odborníkům ze všech spekter. Hlavně chceme pracovat i s mladými lidmi a naslouchat jejich řešením,“ řekla ředitelka spolku Bára Stárek pro redakci IKSŽ.
Dále pro čtenáře vysvětlila, že výsledný materiál z debat následně spolek zašle všem politickým uskupením, která v předvolebních průzkumech dosáhnou hranice pěti procent: „Chceme jim dát podklady. Jak s nimi budou pracovat, necháváme na nich.“
Na otázku, zda se mladí lidé v některých oblastech naopak jasně neshodují, odpověděl pro redakci IKSŽ ředitel STEMU Martin Buchtík: „Mladá generace je spíše rozrůzněná, než že by jednotlivé proudy šly proti sobě. Mladí, zejména do 23 let, si názor teprve vytváří. Velkou roli také při rozhodování hraje jejich aktuální osobní situace.“
Autor: Vojtěch Mareš
