Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) dnes poprvé reagoval na dříve uniklou pracovní verzi auditu digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Ta má více než 300 stran a odhalila, že projekt DSŘ byl od počátku ve značném zpoždění, podle ministra tomu tak bylo už za působení ministryně Kláry Dostálové (ANO).
Kulhánek dále zdůraznil, že dosud není k dispozici finální znění auditu, které má být hotové nejdříve v půlce května. Pracovní verze se může změnit, nelze z ní tedy vyvozovat definitivní závěry. Některá její zjištění ale podle něj ministerstvo přijímá, k dalším má výhrady.
Problémy s DSŘ trvají od jejícho spuštění v červenci 2024. Na podzim se digitalizace stala hlavním důvodem odvolání tehdejšího ministra Ivana Bartoše (Piráti), následně Piráti odešli z vlády. Nový ministr Kulhánek poté rozhodl o vypsání nové zakázky na kompletní a otestovaný systém, který by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, kdy budou stavební úřady moci používat původní i nové systémy.
Ministr dále kritizoval příliš rychlé spuštění projektu. Podle studie proveditelnosti z konce roku 2020 měla realizace trvat čtyři roky od schválení nového stavebního zákona. „Ten byl během přípravy několikrát novelizován a konečnou podobu parlament schválil až v roce 2023. Už o rok později došlo ke spuštění systému,” řekl ministr. Následný tlak na urychlení projektu prý vedl k různým zkratkám, například k nedostatečnému zapojení úředníků ze stavebních úřadů do přípravy aplikací.
Audit poukázal i na chronický nedostatek kvalifikovaného personálu v oddělení odpovědném za projekt. „Je naprosto zásadní, aby měl stát špičkové experty na IT nebo na řízení projektů přímo ve svých institucích,” zdůraznila vrchní ředitelka sekce IT Eva Pavlíková. Díky tomu stát podle ní předejde zpožďování a předražování klíčových projektů, nejen DSŘ. Resort již podle ministra podnikl potřebné kroky ke zlepšení řízení ICT projektů.
Z verze auditu, kterou měly k dispozici Seznam Zprávy, vyplývalo, že kvůli pozdnímu zahájení výběru dodavatelů hrozí sankce ze strany Evropské komise za nesplnění milníků, přičemž horní hranice sankcí by mohla dosáhnout až 13,7 miliardy korun. „To z auditu vůbec nevyplývá,” reagoval ministr. Doplnil, že by sice část projektu mohla být hrazena ze státního rozpočtu, peníze z plánu obnovy by se ale v takovém případě přesunuly jinam.
Autor: Tomáš Morvay
