Pivovary po celé republice letos opět zaznamenávají zvýšený zájem o zelené pivo, které je v posledních letech stále populárnější součástí velikonočních oslav, zejména na Zelený čtvrtek. Původně den se silným náboženským významem se v českém prostředí stává dalším příkladem toho, jak se do tradičních svátků promítají marketingové prvky.
Ještě v druhé polovině 20. století byl Zelený čtvrtek vnímán především jako součást velikonočního třídenní – období ticha, pokory a duchovního soustředění. Kostely se ponořily do symbolického smutku, zvony zmlkly, lidé se připravovali na největší křesťanský svátek roku. Dnes ho však většina Čechů zná hlavně jako den, kdy se jí a pijí zelené potraviny.
V Praze dnes zájem mnoha návštěvníků vzbudilo Staroměstské náměstí, kde v rámci velikonočních trhů obchodníci provozují desítky stánků s jídlem, řemeslnými výrobky a také zeleným pivem. Kromě něj veřejnost může ochutnat například špenátovou nádivku nebo bylinkové pomazánky. Atmosféru doplňuje živá folklorní hudba a ukázky lidových řemesel.
„Zelené pivo vnímáme jako spojení moderní zábavy a velikonoční atmosféry. Lidé ho berou jako zpestření svátků a v posledních letech je to jedna z našich nejúspěšnějších sezónních specialit,“ uvádí prodejce u jednoho ze stánků na Staroměstském náměstí.
Nápoj má charakter světlého ležáku a svou zelenou barvu získává přidáním přírodního barviva, případně extraktu z bylin. Receptura se liší podle výrobce, pivo se běžně čepuje pouze několik dní před Velikonocemi. Zelené pivo a další zelené potraviny ale nemají kořeny v náboženské tradici Zeleného čtvrtka.
Ten je podle křesťanské liturgie dnem, kdy si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista s učedníky. V českém prostředí se ale pojí také s lidovými zvyky, například s konzumací zelených jídel, jako jsou listy špenátu, byliny nebo kopřivy. To mělo lidem přinést zdraví po celý rok. Na to reagují obchodní řetězce, kde lze najít například špenát ve slevě či potraviny v tematických obalech.
„Zelené pivo samo o sobě není problém. Problém je, když se z celého Zeleného čtvrtka stane jen výmluva pro čtvrteční posezení a vytratí se jeho vnitřní obsah. Ale i taková forma může být vstupní branou, pokud člověka přiměje zamyslet se, proč se vlastně ten den slaví,“ říká pro reakci IKSŽ farář Václav Ptáček.
Autor: Nicola Sidney
