S knihami utíkáme před realitou. Do vzpomínek i dalekého vesmíru
Sál najednou zmlkne. Není slyšet smích ani šepot, jen tichý hlas básníka Miloše Doležala, který předčítá z nejnovější sbírky Jana bude brzy sbírat lipový květ. V ní se loučí s manželkou, jež před necelými dvěma roky náhle zemřela. Odmlčí se, zhluboka se nadechne a otočí list. „Texty vznikaly bezprostředně, většinou v probdělé noci nebo v polosnu,“ přibližuje na druhém ze čtyř autorských čteních v Knihovně Václava Havla. Spisovatelé na nich představují díla nominovaná na Magnesii Literu. Se sbírkou se Doležal uchází o cenu za poezii, vydat ji ovšem chtěl především pro své děti a blízké. V útlé knížce vzpomíná na…